|
|
Cestu ke kněžství mi otevřela StB
Když se v roce 1993 profesor Karel Skalický rozhodl, že
opustí svou katedru fundamentální teologie na Lateránské
univerzitě v Římě a vrátí se do jižních Čech, nebyla to
snadná volba. Tehdy už se blížil k šedesátce a dobře věděl,
že bude začínat znovu: v zemi, která už byla docela jiná než
ta, odkud v padesátých letech utekl do světa. Nakonec se ale
přece jen vrátil. Stal se farářem ve své rodné Hluboké nad
Vltavou a začal vyučovat na Teologické fakultě Jihočeské
univerzity.
„Můj otec byl zaměstnán na schwarzenberském lesním
ředitelství,“ vzpomíná Karel Skalický na dětství a na
rodiče. „Dlouho jsem si myslel, že se stanu stejně jako on
lesním inženýrem. Ale měl jsem i jiné zájmy: hrál jsem s
velkým zaujetím na klavír, hodně jsem četl a zajímala mě i
teologie. Jenže se svým nevalným kádrovým profilem jsem si
vzdělání nemohl vybírat. Nakonec jsem byl rád, že jsem se
dostal na obor mechanizace zemědělství na Vysoké škole
zemědělské.“
Cesta Karla Skalického ke kněžství nebyla přímá, dokonce v
ní najdeme hodně kuriózní zápletku. Zvláštní roli v jeho
životě totiž sehrál premonstrátský klerik a – jak vyšlo o
mnoho let později najevo – také agent StB Vladimír Třebín.
Ten byl Státní bezpečností vyslán do Vatikánu. Aby byla jeho
cesta pokud možno nenápadná, dostal za úkol najít v
tehdejším Československu mladého zájemce o studium teologie
a přemluvit ho ke společnému útěku za hranice. Shodou
okolností oslovil právě Karla Skalického. „Vůbec mě tehdy
nenapadlo, že bych mu neměl důvěřovat. Mluvil o víře v Boha
a o kněžském poslání naprosto přesvědčivě. Když jsem pak po
letech zjistil pravdu, nezbylo mi než obdivoval Hospodinovu
moudrost: cestu ke kněžství mi otevřela StB!“
Kdyby tehdy Karel Skalický nepotkal Vladimíra Třebína, čekal
ho nejspíš docela obyčejný život: vystudoval by zemědělskou
fakultu, založil rodinu a v klidu a míru žil v rodných
jižních Čechách. Krkolomná akce StB však pootočila kormidlem
jeho osudu velmi razantně. Dostal se do Říma, stal se
knězem, pracoval s italskou mládeží (s humorem vzpomíná, že
tehdy musel svou italštinu zgruntu přebudovat, aby jazyku
ulice vůbec porozuměl a aby jeho svěřenci rozuměli jemu).
Byl sekretářem kardinála Josefa Berana, podnikl s ním mnoho
cest po Evropě, a setkal se tak s řadou zajímavých lidí,
mezi jinými i s Přemyslem Pittrem. Vydával časopis Studie a
pracoval na misiích bratrů maristů v Africe a Latinské
Americe, kde bylo jeho úkolem rozmlouvat tamnímu
obyvatelstvu příklon ke komunistickým idejím. Poslední
velkou změnou v jeho životě byl pak návrat do jižních Čech a
nové pracovní úkoly v době, kdy už člověk obvykle pomýšlí na
odpočinek.
Karel Skalický si doma rozhodně neodpočinul. Svými
pedagogickými zkušenostmi, hlubokým vzděláním, mimořádným
jazykovým vybavením a v neposlední řadě i osobním
charismatem velmi prospěl českobudějovické teologické
fakultě, kde se stal posléze děkanem a kde přednáší dodnes.
Český rozhlas Vltava nabízí setkání s mimořádnou osobností
Mons. Karla Skalického v cyklu Osudy. Připravila je autorka
tohoto článku a můžete je poslouchat od pondělí 7. dubna
vždy v 11.30.
Hana Soukupová, vedoucí Tvůrčí skupiny České
Budějovice
|
