|
Na
Brusel!
Pomalu, ale jistě se přibližují volby do Evropského
parlamentu a člověk jako já, jehož kandidáti většinou v
podobných kláních nevyhrávají, se musí ptát, kdo ho nakonec
bude v Bruselu reprezentovat a jaké myšlenky tam za něj bude
hlásat. Možná si to beru příliš osobně, ale vůbec se mi
nelíbí představa, že v tak důležité instituci za mě bude
hlasovat nějaký kariérista, darebák, vysloužilý mafián nebo
bývalý člen zločinecké organizace, anebo třeba někdo, kdo
neumí souvisle mluvit, a když něco náhodou souvisle řekne,
je to blábol, jemuž se v Evropě budou smát, případně mlčet a
myslet si svoje.
Chtěl bych, aby mě zastupoval někdo příjemný, inteligentní,
charismatický a slušný, jenž pokud možno umí anglicky,
dokáže vidět věci v souvislostech, orientuje se v historii a
mezinárodních vztazích, má aspoň základní představu o
ekonomii a také o tajných službách, ale přitom nikdy nebyl v
seznamech jejich spolupracovníků, nemračí se pořád, nestraší
lidi ani se sám nebojí, neříká už teď před volbami, že o tu
funkci vlastně nestojí, nevypadá jako východoněmecký
fotbalista z osmdesátých let...
Já vím, nejspíš toho chci moc a zase se mi to nesplní. Lámu
si hlavu, co mohu udělat pro to, aby pro nás ty volby
dopadly co nejlépe, aby ta ostuda byla co nejmenší nebo
žádná, ale opravdu nevím. Jsem obyčejný volič, občanským
povoláním básník, což, přiznejme si otevřeně, z tohoto
pohledu není nic moc. A tak si jen slibuji, že se budu
snažit vybrat jako obyčejně někoho, kdo pro mne bude
představovat nejmenší zlo.
A protože se určitě vyskytne spousta kandidátů, kteří se
budou jako vždy ohánět svým neotřesitelným vlastenectvím,
nabízím jim pro všechny případy i jednoduchý recept na
rychlou úpravu českých myšlenek pro evropský stůl:
Čerstvé české myšlenky nejprve pečlivě, ale opatrně
propláchneme vlažnou vodou, abychom je rozhodně zbavili
pachuti planého nadšení; abychom z nich rázně odstranili
nánosy optimismu, necháme je pro jistotu uležet pár dnů v
nálevu z kompromisů.
Naložené české myšlenky, okořeněné špetkou zabedněnosti,
vaříme dlouho až do změknutí. Podléváme zároveň důsledně
strachem z trapnosti.
Máte-li rádi něco ostřejšího, přidejte pár kapek zlodějství
anebo závisti. Hotové české myšlenky vkusně dozdobíme
snítkami přímé demokracie a podáváme v omáčce s výrazným
odérem xenofobie. K tomu jako příloha obvykle postačí to, co
doma asi vždycky je: Knedlíky! Knedlíky! Knedlíky!
Naše české myšlenky bývají na trhu poslední dobou předvařené
v malých kouscích zároveň s velkým výběrem rozličných
příchutí instantních omáček vylepšených tradiční českou
malostí. Máte-li zájem, stačí objednat. Dopravíme vám vaše
české myšlenky přímo do domu! Přímo do vaší hlavy...
V Bruselu se určitě mají nač těšit.
Jan Burian, písničkář a spisovatel |