|
|
 Petr
Koudelka, publicista
Za řekou Moravou
Jako dítě jsem často stával na břehu Moravy a hleděl jsem do
Asie. To jsem tehdy ovšem nevěděl, až mnohem později jsem si
někde přečetl, že jeden antický autor prý napsal do svého
geografického zápisníku: Asie začíná za řekou Moravou.
Ten Řek to myslel upřímně a doslova, přišel na to, když
zkoumal s pomocí tehdejších omezených možností podobu světa.
Ti, co ho potom citovali, to interpretovali už obrazně a
výsměšně, chtěli tím naznačit něco negativního, vyjádřit, že
Asie je něco jiného než Evropa. Něco horšího asi.
Bylo mi pět nebo šest roků a Morava tekla hluboko pode mnou
okrajem města Kroměříže. Náš dům stál třicet nebo čtyřicet
metrů od řeky a dospělí měli strach, abych se neutopil. To
by bylo velmi obtížné: sejít po příkrém břehu dolů k vodě se
samo už rovnalo sportovnímu výkonu, pak přeskákat kameny,
někde balvany a vstoupit do studené, často kalné řeky. Ani
by mě nenapadlo! Tak jsem jen tak stál a pozoroval protější
břeh, Asii. Rostly tam krásné vysoké stromy, pod nimi
nábřežní pěšinka pro chodce a cyklisty, za pěšinkou pěkné
vilky s předzahrádkami, výstavná rodinná škola a další domy
a vilky ulice Ferdinanda Stoličky, cestovatele, geologa,
geografa, který ukončil svůj život kdesi v Asii. Původně
jsem myslel, že má pomník v Nepálu, v Káthmandú, a že tam i
při vyčerpávajících cestách skonal. Ve skutečnosti zemřel v
šestatřiceti v ladackém Murghí, v Indii, kde má i hrob a
pomník v Le. Je po něm pojmenovaný motýl Parnassius
stoliczkanus a také ostrov Stolička v souostroví Země
Františka Josefa. Prošel Himálaj, navštívil desítky míst,
třeba Šrínagar nebo Shimlu. A kousek od Shimly leží Sunder
Nagar, kde bydlí indičtí rodiče mého zetě Dineshe. Ladak,
Himáčalpradéš – to je teprve Asie! To jsem ovšem jako dítě
nevěděl.
Ferdinand Stolička prováděl mapování pro Indický geologický
ústav. A tento fakt mě přivádí k druhému příběhu,
vztahujícímu se ke mně a k Asii, rozprostírající se za řekou
Moravou. Před pár lety jsem chtěl na Krym a uvažoval jsem o
práci pro naše krajany v Bohemce, osadě nedaleko města
Džankoj. Trasu cesty jsem si našel na mapě. Jedna varianta
vedla přes Polsko do Oděsy a na Simferopol. Na severu Krymu
je Džankoj a odtamtud je to skok do Bohemky. Mířil jsem tedy
na Ukrajinu. Díval jsem se na mapu a nevěděl jsem, jestli
hledím do Evropy, nebo do Asie.
Už tehdy, když jsem vzal do ruky mapu Evropy, vydanou v
Německu v devadesátých letech, měl jsem tušit, že v tom není
jasno. Ukrajina v ní nebyla. Dnes si asi rvou vydavatelé
Euroreiseatlasu vlasy: Proč jsme ji tam tenkrát nedali! To
jsme ještě netušili, že ji budeme nutně potřebovat do
Evropské unie!
Na pražském hlavním nádraží mi úředníci odmítli informace o
vlakovém spojení do Simferopolu. Nejsme kompatibilní s
ukrajinskou železnicí, řekli mi. Musím prý hledat na
internetu.
A tak jsem hledal a hledám dodnes, puzen silou zvědavosti,
rovnající se badatelskému talentu mého velkého krajana
Ferdinanda Stoličky. Kde vlastně leží Ukrajina? Chtěl bych
to vědět, už kvůli politickým událostem posledních týdnů.
Nepřekvapí mě už nic. Nepřekvapilo mě ani, že se neshodneme
(my lidé na této planetě v 21. století), kde jsou hranice
mezi Evropou a Asií. Jaksi zhruba to víme, od Uralu na jih,
a tak dále. Možností je ale více. Nepřekvapilo mě ani, že v
některých amerických učebnicích je nejvyšší horou Evropy
nikoliv Mont Blanc, ale Elbrus, protože Američané rýsují
hranici Asie směrem přes Kavkaz. Někteří geografové, zejména
britští, po letech sporů trvají na tom, že hranice vede
ještě jižněji, a zahrnují do Evropy také Gruzii, Arménii a
Ázerbajdžán. Ví o tom Obama, Putin, Rasmussen, takzvaný
prezident Evropy Van Rompuy a ti druzí, kteří se dnes
přetahují o Ukrajinu? Nebo k nim tyto informace ještě
nedorazily?
Co víme s jistotou? Že o podobě a budoucnosti světa
rozhodují geografové, zeměměřiči. Tušil to už Franz Kafka,
když vymyslel zeměměřiče K. a poslal ho do Zámku. Jenže K.
byl „pravděpodobně“ zeměměřič. Anebo se za zeměměřiče jen
vydával? To nelze definitivně stanovit.
Možná je Asie už za řekou Moravou, možná už za Vltavou,
kdoví. |
