|
|
 O
knihokupectví kdysi a dnes
Dějinami knižního trhu v Čechách a na Moravě se naposledy
zevrubně zabýval Karel Nosovský v publikaci Knihopisná nauka
a vývoj knihkupectví československého (1927), později už se
setkáváme jen s díly, zpracovávajícími dílčí témata či
období. Není divu, že bylo třeba nového pohledu. Ten nyní
nabízí knihovník, bibliograf, archivář a historik Zdeněk
Šimeček. Jeho publikace Knihy kupovati (Academia) přináší
dějiny „knihokupectví“ od 9. století až po nejbližší
současnost (poslední kapitolu o polistopadovém vývoji
připojil literární kritik Jiří Trávníček) a z každé stránky
je znát dlouhodobý zájem o zpracované téma. Téměř každý
odstavec nabízí množství odkazů na další literaturu od knih
a sborníků až po časopisecké články – to vše Šimeček četl a
prozkoumal.
Titul Knihy kupovati nabízí pohled na pozoruhodně se
proměňující knižní trh na našem území: především se
neomezuje na literaturu vydávanou v češtině, naopak se
zabývá veškerou produkcí distribuovanou na českém území, tj.
v češtině, němčině, latině, slovenštině i hebrejštině.
Sleduje počátky již v dobách Cyrila a Metoděje, upozorňuje
na velkou hodnotu iluminovaných rukopisů a také na neblahou
roli husitských válek, v nichž se husité často zmocňovali
vzácných knih, které pak hluboce pod cenou prodávali, aby
tak způsobili jedno z historicky prvních pokřivení knižního
trhu.
Autor se důkladně věnuje i národnímu obrození a především
novověké historii, kterou mohl konečně zpracovat opravdu
komplexně, včetně exilových a samizdatových nakladatelství.
Jeho pozornosti neuniká ani vliv čtenářských spolků,
pokoutních i veřejných půjčoven a knihoven.
Turbulentní vývoj nejnovější historie pak v poslední
kapitole postihuje Trávníček: reflektuje rozšíření
sortimentu o e-knihy či audioknihy a upozorňuje na vliv
internetu, internetového pirátství či vládních rozhodnutí
ohledně DPH na knihy.
Přemysl Hnilička, publicista |
