|
Jiří
Vejvoda, publicista
Otloukánek dějin
Nic neexistuje ve vzduchoprázdnu. I rozhlasové stanice jsou
ukotveny v prostoru a čase, které ohraničují jejich snažení.
Leckdy se ovšem ocitají ve víru událostí, zmítané politikou,
konflikty, válkami. Příklad nad jiné: Moldavský rozhlas,
oběť bojů zdálky snad stěží pochopitelných, nyní však s
ohledem na ukrajinské události varovných.
Na kalendáři byl listopad 1928, když se na území tehdejší
Moldávie rozlehlo rozhlasové vysílání z Bukurešti. To bylo
slávy! Brzy však přišla odpověď z Tiraspolu, dnes hlavního
města podivného Podněstří. Sověti odtud zavalili Moldavany
antirumunskou propagandou na rozhlasových vlnách.
Odstartovala 30. října 1930 a o šest let později zesílila
svůj signál díky novému, výkonnějšímu vysílači. Jmenoval se
Maxim Gorkij a umožnil přenos sovětského programu také do
Besarábie, klíčové oblasti budoucího státu Moldavsko. To už
bylo pro místní příliš.
A tak roku 1937 vypukla protiofenziva. Moldavská metropole
Kišiněv vybudovala rozhlasový dům se třemi studii:
symfonickým, komorním a zpravodajským. Odtud se 8. října
1939 začalo promlouvat k posluchačům naostro. „Náš vysílač
je dvakrát výkonnější než ty z Tiraspolu i z Rumunska,“
hlásil nadšeně místní tisk. Nikdo netušil, co zanedlouho
nastane. S rokem 1940 obsadila území, ležící mezi
protichůdnými zájmy sousedů, sovětská armáda. Moderní
zařízení, jímž rozhlasový dům v Kišiněvě vybavila světoznámá
firma Marconi, rozmontovala a odvezla. Načež vyhodila budovu
do povětří a s těmi, kteří se v ní odvážně zdržovali,
naložila nelítostně. Našli je poté ve studni...
Z tohoto úderu se Moldavský rozhlas dlouho vzpamatovával.
Teprve roku 1958 pookřál, když se jeho vedení ujal novinář
Nicolae Lupan. I jeho však po čase vývoj semlel. Ve
čtyřiasedmdesátém uprchl do Belgie, kde našel práci ve
Svobodné Evropě. A přestože mezitím začala vysílat i
televize a vznikla nová instituce, dál přetrvávalo mediální
bezčasí. Jistou vzpruhu přinesl Moldavsku až 1. leden 1993.
Tehdy se TeleRadio Moldova přičlenila k Evropské vysílací
unii. S nadějí, že toto společenství nedovolí, aby se někdy
znova stala otloukánkem dějin. |