|
|
 Vhrsti
aneb Život, okno, dveře, svět
Jaká je „nejdůležitější věc na světě“? ptá se v titulu svého
nového komiksu pseudonymní Vhrsti. Ačkoli jde o album, které
je výtvarně minimalistické, autorovo hledání odpovědi je
docela zásadní, hluboké – a samozřejmě nakonec otevřené.
V letech 2008–2011 publikoval Vhrsti, vlastním jménem
Vojtěch Jurík (1975), přítomný komiks na stránkách
plzeňského časopisu Plž. Tehdy ještě v černobílé.
Čtyřiadvacet okének, strohé kulisy města, krajiny, vesmíru.
V hlavní roli postavička, která je nejspíš autorovým druhým
já. A v jeho hlavě, respektive nad jeho hlavou pak myšlenky
o životě, smrti, bohu. Zpracované s aforistickou úsečností,
ale vždycky jako dějový příběh. Pointou je občas absence
pointy. Sebrané dohromady mají ty příběhy daleko větší sílu
a pádnost. Jsou totiž příběhem jediným. Na jaké téma? Stačí
projít pojmový rejstřík závěrem alba. Nejčastěji tu
frekventují výrazy „život“ (18), „okno“ (16), „dveře“ (13),
„svět“ (13), „dům“ (12). Psychoanalytik amatér už jistě
tuší. A čtenář?
Vhrsti patří v současném českém komiksu k těm, kdo zvládají
autorsky jak slovo, tak obraz. A zároveň k těm, kdo jako
scenáristé nejedou jen po nablýskaném povrchu zábavy nebo
hry. Prokázal to vydatně v své trilogii Už se nebojím tmy
(2007), Prázdniny v nebi (2008) a Chci být dospělý (2013),
kde suverénně, ale s přirozenou citlivostí otevřel témata
strachu z nevědomí, obav ze smrti a neochoty nebo
neschopnosti člověka dospět. V Nejdůležitější věci na světě
vlastně neřeší nic jiného. Někdy je apokalyptický, jindy
„vyvanutý“ na buddhistický způsob. Jednou konstatuje, jindy
se skryje za otazníkem hádanky. Čtenáře ale každopádně
provokuje. Jde o věc, která je důležitá pro něj (album
ostatně vydal ve vlastní režii) i pro druhé. A nejen v Plzni
nebo v Čechách – kdekoli na světě.
Radim Kopáč, literární a výtvarný kritik |
