|
Přemysl
Hnilička, publicista
Dětské drama z pískoviště
V druhém listopadovém týdnu vysílala Vltava premiéru českého
nastudování hry Michała Walczaka Pískoviště. V překladu
Jiřího Vondráčka a režii Aleše Vrzáka tak rozhlasové
publikum seznámila s Walczakovým dramatickým debutem (2002),
kterému se podařilo získat pozornost polských i evropských
scén. U nás byla inscenován v Eliadově knihovně Divadla Na
zábradlí v dubnu 2007 v režii Jiřího Pokorného – a nyní i v
rozhlasovém studiu.
Pískoviště nabízí sérii dialogů z pískoviště, na němž se
potkávají a střetávají Panáček – malý chlapec, žijící ve
světě Supermana a Batmana – a Panenka, holčička hledající u
chlapečka spíše vztah než dobrodružné hry. Nutně tak musí
dojít k mnoha střetům a nepochopením, neb jak známo, muži
jsou z Marsu a ženy z Venuše. V okamžiku, kdy si k sobě oba
začínají nacházet cestu, dochází k osudovému odloučení.
(Ano, zní to komicky, ale celá hra je takto traktována:
zdánlivě malicherný svět dětských her je zobrazován jako
obraz velkých lidských vztahů.)
Pískoviště je modelovým příběhem vztahu mezi muži a ženami;
podle dramaturgyně Kláry Novotné je „silnou a nadčasovou
metaforou mužského světa nečekaně konfrontovaného s ženským
vnímáním, skvělou, s nadhledem podanou analýzou cesty
vzájemného poznávání a sbližování, ale i výmluvným obrazem
duše, která citlivost a citovost nahradila únikem do prázdné
hry, kde je všechno jenom jako“.
Polské nastudování v režii Pawła Łysaka přistoupilo k
inscenaci ve dvojím obsazení: starší ega Jeho a Jí hrají
Wiesław Michnikowski a Danuta Szaflarska, v dětském obsazení
pak Justyna Bojczuková a Beniamin Lewandowski, přičemž se
obě obsazení v průběhu děje vzájemně prolínají. Vrzákova
česká inscenace pracuje jen s jedním obsazením: Panáčka
hraje David Novotný, Panenku Lucie Štěpánková. Oba podávají
excelentní výkony, pobaví obzvlášť Novotný v dokonalé studii
maličkého chlapce, žijícího ve fantazijním světě plném
Supermanů, autorobotů, stíhaček a raketových bomb. Do těchto
her také projikuje náhlé změny svého duševního světa; když
mu Panenka v závěru hry oznámí, že se s maminkou stěhuje do
jiného města, a že už si tedy nebudou spolu hrát, už se mu
nedaří tak plynule navázat na staré hry. Jeho Batman je
náhle téměř bezmocný. Obzvlášť v této závěrečné scéně podává
David Novotný vynikající herecký výkon.
Režisér Aleš Vrzák využívá Walczakův text k pravým orgiím
zvukových koláží; zatímco polská inscenace Pawła Łysaka
podbarvuje Panáčkovy hry klasickou dramatickou hudbou, Vrzák
slučuje hudební úryvky s množstvím zvukových efektů, jejichž
fragmentárnost ilustruje roztříštěnost Panáčkova
fantazijního světa. |