|
|
Boj o prezidenta v prosinci 1989
Volba Václava Havla československým prezidentem 29. prosince
1989 byla symbolickým završením první etapy přechodu naší
země k demokracii. Ještě dva týdny před volbou nebylo ale
jasné, kdo bude prezidentem a jak bude zvolen. Dny mezi 10.
a 20. prosincem 1989 jsou skutečným „bojem“ o prezidenta.
Začal po rezignaci Gustáva Husáka. Přestože jeho odstoupení
požadovaly skandující davy na ulicích, prezident Husák
počkal až na jmenování vlády „národního porozumění“ premiéra
Mariána Čalfy 10. prosince – a poté oznámil rezignaci.
Volba nástupce byla komplikovaná. Zákon především nařizoval
zvolit nového prezidenta do čtrnácti dnů po odstoupení jeho
předchůdce. Poslanci museli lhůtu ke zvolení prodloužit.
Občanské fórum navrhlo jako svého kandidáta Václava Havla.
Komunisté – po několika týdnech defenzívy – se pokusili
převzít iniciativu a navrhli nejen vlastního kandidáta
(několik dní předtím odvolaného premiéra Ladislava Adamce),
ale také místo tradičního hlasování ve Federálním
shromáždění požadovali volbu veřejným všelidovým hlasováním.
A začalo se mluvit i o dalších kandidátech,
„osmašedesátnících“ Alexandru Dubčekovi a Čestmíru Císařovi.
Ústav pro výzkum veřejného mínění uskutečnil 12. prosince
1989 rychlý průzkum, ve kterém občané nejčastěji uváděli, že
by za prezidenta chtěli Václava Havla, dále Ladislava Adamce
a na třetím místě v České republice Čestmíra Císaře a ve
Slovenské republice Alexandra Dubčeka. Zároveň se více než
čtyři pětiny populace shodly, že nový prezident by měl být
volen ve všelidovém hlasování. A to byl problém: pro takovou
volbu neexistoval zákon, který by navíc zohledňoval rozdílné
názory v Čechách a na Moravě a na Slovensku. Představa, že
nejvíce hlasů dostane v Českých zemích kandidát z Čech a na
Slovensku slovenský kandidát, poslance děsila – při už tehdy
napjaté národnostní situaci nebylo jasné, kdo by se
federálním prezidentem stal.
Za těchto okolností byla rozhodující úloha premiéra Mariána
Čalfy, který obratnou diplomacií přesvědčil poslance, aby
nejenže nepodpořili volbu prezidenta lidovým hlasováním, ale
s největší pravděpodobností i silně lobboval ve prospěch
Václava Havla, který byl také koncem prosince 1989
prezidentem zvolen – byť poslanci, zvolenými ještě do
komunisty ovládaného Federálního shromáždění. Mimochodem, v
onom prosincovém průzkumu veřejného mínění padala od občanů
i další jména možného prezidenta: Marián Čalfa, Věra
Čáslavská, František Čuba, Jiří Dienstbier, Ladislav Chudík,
Valtr Komárek, Zdeněk Mlynář a další…
Dramatické dny, kdy se rozhodovalo nejen o kandidátech na
prezidenta, ale i o způsobu jeho volby, prostřednictvím
unikátních archivních nahrávek přiblíží další pořad z cyklu
Archiv Plus, vysílaný v pátek 19. prosince ve 20.10.
David Hertl, redaktor ČRo Plus
Pátek 19. prosince, ČRo Plus, 20.10 |
