Číslo 3 / 2015.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s filmovou režisérkou.
Andreou Sedláčkovou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Oksana Zabužko vypráví nejen o Ukrajině, ale nastavuje zrcadlo i euroatlantickému Západu a jeho až příliš konzumním starostemV muzeu opuštěných tajemství

Četbu z románu Muzeum opuštěných tajemství jedné z nejvýznamnějších současných ukrajinských spisovatelek Oksany Zabužko (1960) připravil do lednového vysílání (od 18. ledna vždy v 18.30) Český rozhlas Vltava.

Děj knihy běží po dvou liniích. Jedna je příběhem boje posledních obránců samostatné Ukrajiny, kteří – zdecimováni už nacistickou okupací – z posledních sil se brání té sovětské. V této linii jde o lásku i o zradu, příběh se vynořuje ze sna, z několika málo zachovaných předmětů a totálně zatemněných vzpomínek. Z jednoho výjevu na válečné fotografii rozplétá Oksana Zabužko složitý a rozsáhlý příběh o Ukrajinské povstalecké armádě (UPA), Rusech, Židech a současných obyvatelích Ukrajiny, kterým se nedaří dějinám uniknout.
Spisovatelka pomalu a se spoustou detailů, dialogů a reálií, přesně odpozorovaných ze života, sleduje spletité cesty rodin hlavních postav – reportérky Daryny Hoščynské a jejího přítele a partnera Adriana. Tragický příběh ilegální povstalecké buňky se proplétá se současným dějem, oba vypravěči v současnících poznávají potomky někdejších účastníků dění a všechno je přikryto všudypřítomným udavačstvím, rozkrádáním a mediální manipulací, jež je synonymem pro univerzální lež.
Se zvláštním odporem pohlíží autorka na dvacetileté ukrajinské „novinářky“, které mají dlouhé nohy, krátké sukně a na všechno dokonale nacvičené odpovědi. Sekretářky nadnárodních firem jsou ve skutečnosti luxusními prostitutkami, univerzitní profesoři prodávají na trhu veteš ukradenou v ústavu a kunsthistorici obchodují s výtvarným uměním, které jim nepatří a nikdy nepatřilo.
Název Muzeum opuštěných tajemství nese román podle výstavy světově významné ukrajinské výtvarnice (je to ovšem fikční postava), která svými obrazy a kolážemi vypovídá o Ukrajině. Vlada Matusevyč, s níž se vypravěčka spřátelila při televizním interview, nešťastně zahyne při autonehodě v zatáčce, která se vine kolem pole, kde jsou pohřbeny stovky obětí hladomoru. A nikdo neví, zda její autonehoda byla neštěstí, nebo vražda. Její pozůstalý milenec-politik možná ví, ale nechce na to myslet, místo toho agituje populární novinářku s morálním kreditem pro svou volební kampaň. A nakonec se ukáže, že podlý rodinný udavač Daryniných rodičů je člověkem s tak katastrofálním osudem, že si ho normální člověk ani nedovede představit, natož ho soudit.
Autorka v románu střídá perspektivy, používá vyprávění v mužském i ženském rodě. Její charakteristiky současného ukrajinského životního provozu a vládnoucích vrstev jsou sžíravé. Současná Ukrajina jako by ztratila paměť, část jí vymazala sovětská totalita, ale ani současná ukrajinská politika a byznys jako by o ni nestál.
Oksana Zabužko patří mezi současné evropské intelektuály, kteří se vyjadřují k politickým poměrům. Vypráví o Ukrajině, ale nastavuje zrcadlo i euroatlantickému Západu a jeho až příliš konzumním starostem. Zastává feministické postoje, které se ovšem opírají o tvrdou emancipaci žen za socialismu: v tom se její zkušenost podobá zkušenosti jejích českých čtenářek. Zvláštní ustrnutí v sovětském socialismu spojené s nástupem dravého globálního kapitalismu dodává románu humor i hloubku, která umožňuje vcítit se do složitosti ukrajinské reality.
Za knihu Muzeum opuštěných tajemství dostala středoevropskou literární cenu Angelus, pojmenovanou po slezském barokním básníku Angelu Silesiovi a udělovanou ve Wroclawi. U nás ji vydalo nakladatelství Kniha Zlin v překladu Rity Kindlerové, která z ní pro Český rozhlas připravila četbu na pokračování.

Alena Zemančíková, slovesná dramaturgyně



  Když dva se rádi mají...
  Dívejte se
 
  V ABC opět jiskří Osvobozené
  Navštivte
 
  Tobogan číslo 1000   
  Téma