|
|
 Pavel
Kácha,
publicista
O užitku a zneužívání
Všechno užitečné se dá zneužít. To je docela prostá pravda.
Ani vlastně nevím, proč mě ta věta napadla ve chvíli, kdy
jsem usedl k počítači, abych zkraje týdne splnil tuto svou
milou povinnost.
Lidské dějiny jsou, jak se často říká, dějinami objevů. A
také užitku, který nám objevy přinesly. Ale souběžně jsou i
dějinami zneužívání. Zneužívání přírody, přírodních zdrojů,
přírodních sil. Zneužívání lidí, jejich myšlení, tužeb,
citů, majetku i víry.
Komplexním příkladem zneužívání jsou války. V nich se masově
zneužívá přírodních zdrojů, přírodních sil a vědeckých
objevů i lidí, jejch myšlení, tužeb, citů, majetku a víry.
Výsledkem války je hlavně utrpení a smrt. Terorismus, zvlášť
ten současný, je především důsledkem zneužití víry. Výsledek
je stejný.
Ale to jsou nám věci v tuto chvíli poněkud vzdálené.
Zdůrazňuji – v tuto chvíli! Zkraje týdne jsem se snažil
uvažovat o věcech blízkých a o zneužívání, které se odehrává
kolem nás.
Jeden příklad: Vzpomínám si, jak jsem před několika lety
nabídl bývalé kolegyni z významného českého deníku článek o
jedné pozoruhodné organizaci. O lidech, kteří pomáhají dětem
z dětských domovů trochu jinak, než jak se obvykle pomáhá.
Totiž tím, že jim zprostředkovávají kontakt s uměním, s
kulturou, obecně řekněme – s krásou. Přišlo mi to velice
užitečné. Krása přece je užitečná! Proč by jinak existovala?
A tak jsem to snažení s úctou a obdivem popsal. Neuspěl
jsem. „Jo, kdyby to tak bylo o tom, že někdo ty děti
zneužívá, pak by to jistě šlo,“ řekla mi s trochou
profesionálního cynismu, ale i s trochou mateřského smutku
paní redaktorka.
Ano, na zneužívání je postaveno mnoho projektů bulvární
žurnalistiky. Zneužívání je atraktivní zboží a ve spojení s
neukojitelnou zvědavostí některých lidí asi dost vynáší. Tak
se vesele a beohledně zneužívají informace a využívají lži,
což nakonec vyjde nastejno.
Podobně se zneužívá důvěřivost a víra v lidskou slušnost.
Ano, myslím teď na oběti obchodnických gangsterů, kterým se
v této zemi říká zvukomalebně „šmejdi“.
Příkladů zneužívání najdeme jistě kolem sebe stovky. Ve
světě politiky se zneužívá faktická i politická moc. Každá
politická aféra je potvrzením tohoto zneužívání. Demokracie
je užitečná, protože se, funguje-li, zneužití moci brání.
V našem informačním věku a ve světě protkaném tou úžasnou
neviditelnou pavučinou spojů se zneužívají především
informace. Dokonce i všudypřítomná reklama bývá jen
zneužitím informace. Ve věci zneužívání dosáhli lidé
markantních výsledků, a to jak v privátní, tak ve veřejné
sféře. Je to také proto, že zneužívání probíhá nepřetržitě a
paradoxně přináší jistý pseudoefekt, tedy pseudoužitek
zneuživateli. Zloději se například zdá, že mu to, co si
nakradl, přináší užitek. Tunelářům a korupčníkům se zdá
užitečné, že jim tuční konta v daňových rájech. Úplatní
politici spatřují užitek v křivém jednání – pro svou stranu
i pro sebe osobně. A šmejdi mají za užitečné, že podvedli a
rozplakali důvěřivé důchodce. Právo existuje jistě i jako
obrana před zneužíváním, to však neznamená, že by justice
nebyla zneužitelná. Zneužít se prostě dá cokoli. A také se
to hojně činí.
A co na to Bůh? mohli by se zeptat spoluobčané, kteří na
Boha svalují téměř všechno. Myslím, že Bůh na to nemá čas.
Bůh k té věci už řekl své. Mám teď na mysli toho Boha
starozákonního, který předal na Sinaji Mojžíšovi tabule s
desaterem. V těch deseti příkazech, chcete-li zákonech, je
vlastně prvotní obrana proti zneužívání člověka, života a
světa. A povšimněte si, prosím, že ten stručný zákoník za ta
léta prošel nesčetným množstvím čtení v nejrůznějších
shromážděních a sněmech. A nikdy nebyl obohacen o žádné
pozměňovací návrhy, novely a přílepky. Možná proto, že je
opravdu užitečný.
Ale už dost rozumování! Antika nám zanechala užitečný příkaz
„Carpe diem!“, tedy „Užij dne!“ – nikoli „Zneužij dne!“.
Zkraje týdne a také zkraje tohoto roku bychom si asi měli
přát, abychom rozumně a spravedlivě užívali tohoto světa a
svého času. |
