|
Adam
Javůrek, editor centra zpravodajství ČRo
Chytré brýle na hloupé nosy
My, fanoušci nových technologií, tohle neradi slyšíme, ale
ne všichni lidé sdílejí nadšení z každé nové technologie.
Následující příběh ukazuje, jak to vypadá, když na to
zapomeneme.
Před necelými třemi lety se techno-optimisté celého světa
dočkali předčasných Vánoc. Firma Google představila chytré
brýle Google Glass, díky nimž mohou lidé dostávat informace
přímo před své oči. Brýle mohou sloužit jako navigace,
fotoaparát, kamera, vyhledávač nebo osobní asistent, kterému
nadiktujete SMS zprávu, řeknete mu, co vám má zapsat do
kalendáře nebo komu chcete zavolat.
Jinými slovy: nadšenci do technologií mohli bezpečně vyrazit
do reálného světa, aniž by opustili ten svůj virtuální. Pro
nás odkojené filmem Terminátor 2 to ze začátku vypadalo
neodolatelně. Stačí si vzpomenout na scénu, kdy nahý
Terminátor Schwarzenegger pohledem proskenuje lidi v baru a
v očích se mu hned zanalyzuje, kdo má stejnou velikost
oblečení, a koho tedy okrást. Po takovém zraku jsme všichni
toužili, mnohem víc než po Arnoldových svalech.
Když upustíme od pubertálních vzpomínek, objeví se řada
inteligentnějších využití: lékaři mohou při operaci sdílet
záběry a poznatky s kolegy či databázemi. Novináři mohou
nahrávat své reportáže, takže čtenář uvidí příběh z pohledu
hlavního protagonisty. Do brýlí můžeme dostávat důležité
zprávy. Nápisy v cizím jazyce se přeloží do češtiny přímo
před našima očima. Policista pozná hledaného zločince.
Studenti uvidí, o čem učitel mluví, když o tom mluví. Brýle
vás v obchodě navigují, kde najdete věci ze svého nákupního
seznamu. Krása.
Střih.
Před pár dny Google oznámil, že končí se stávající podobou
Google Glass. Pravidla mediálního světa samozřejmě zakazují
něco takového jednoduše přiznat, takže to Google zabalil do
omáčky, která nás má zmást: projekt se posouvá do další fáze
a tak dále a tak dále. Ačkoli se jistě dočkáme druhého
pokusu, Google brýle v této podobě končí. Jenže žádná panika
nenastala. Nadšení původních fanoušků už totiž bylo dávno
pryč. Co se během těch třiatřiceti měsíců pokazilo?
Brzy se ukázalo, že technika není na takové představy ještě
stoprocentně připravená a – což je mnohem důležitější – lidé
už vůbec ne. Ti, kdož nejsou blázni do technohraček, totiž
viděli to, co my nadšenci ne: člověk s Google Glasses vypadá
pro běžného smrtelníka jako … no prostě jako blázen s
opravdu divnou věcí na hlavě.
A hlavně jako nebezpečný blázen. Ostatním lidem bylo velmi
nepříjemné, když se mezi ně vtrousil někdo s brýlemi se
zabudovanou kamerou. Jak se mají chovat? Nahrává si je?
Vnímá je vůbec, nebo zrovna hraje nějakou hru? Lidé to brali
jako nezdvořáctví a útok na své soukromí. Světe a Google div
se, vadilo jim to.
Začaly se objevovat první restaurace, které zakazovaly vstup
lidem s Google Glass. Jejich nositelům se začalo říkat
glasshole, což je vulgární výraz kombinující slova brýle a –
mírně řečeno – blbec. A člověk nemusí být odborníkem na
marketing, aby pochopil, že firma, z jejíhož produktu se
stane nadávka, má dost závažný problém.
Chytré brýle časem zmizely z nosu šéfa Googlu, jednoho z
hlavních propagátorů (médiím ovšem tvrdil, že si je zapomněl
v autě). Na veletrzích a konferencích se o nich přestalo
mluvit. Kdo je měl na sobě, riskoval společenské znemožnění.
Jejich skon tak byl jen logickým vyústěním.
Na definitivní pohřeb chytrých brýlí je ale ještě brzy. Stát
se může leccos: třeba přijdou jiné brýle (nebo kontaktní
čočky) bez kamery a hlavní námitka zmizí. Nebo bude kamera
časem tak malá, že ji přehlédneme a akceptujeme.
Nejspíš ale pomůže stará dobrá mediální realita: Nejvíc se
očekává, že Google začne nabízet své vylepšené brýle jinak:
jako pracovní zařízení. Stačí dát najevo, že je to geniální
nástroj pro chirurgy, učitele a další profese – a ne něco,
co by měl člověk nosit do restaurace. Obavy zmizí a zůstane
okouzlení moderní technikou. Třeba si lidé časem zvyknou a
vpustí je i do soukromých životů. Nebo ne. Každopádně
přijetí chytrých brýlí nebude bez boje. A je to vlastně
dobrá zpráva. |