|
|
 Polífku
uvař z dobrí kosti
„Tohle už nemůžu poslouchat,“ říká si v závěru románu Guláš
pro Masaryka Poldinka, kuchařka a hostinská z moravských
Židlochovic. Rozhlas právě přenáší soud s Miladou Horákovou.
„Že by to všechno začalo znovu? Všechno to trápení, ten
strach, ti mrtví?“ bojí se Poldinka a raději se odšourá
pryč.
V tu chvíli má za sebou dlouhý život. Začal roku 1866 kdesi
na válečných polích bitvy u Hradce Králové. Její maminka,
venkovská služka Anna, se tam stala obětí znásilnění. S těmi
dvěma vojenskými zběhy se ještě setká… Anna však patří k
tomu druhu životaschopných ženských, které zachraňují svět!
I uprostřed nejhorší mizerie totiž dokáže postavit na stůl
hrnec s polívkou nebo gulášem a sezvat všechny k jídlu. I
tak se přece dají přežít války, požáry a další pohromy.
Vařit guláš je taky to jediné, co negramotná Anna opravdu
umí. A toto umění chce předat své jediné dcerce. Jen kvůli
tomu se naučí psát. „Polífku uvař z dobrí kosti,“ smolí po
nocích pro Poldinku své recepty.
A právě tyto recepty Poldince skutečně pomůžou, když pak za
dramatických okolností přichází o své nejbližší. Z dívky,
která toužila hrát divadlo, se nakonec stane vyhlášená
hostinská. Svůj guláš bude jednou vařit i pro samotného
Prezidenta Osvoboditele TGM! Zažije přitom znovuotevření
Národního divadla v Praze, Velkou válku, která jí na frontu
odvede manžela i syna, katastrofální požár Vyškova v roce
1917, při kterém přijde o všechno. A přesto je to právě ona,
kdo uprostřed trosek dokáže pro vyděšené lidi uvařit čaj s
rumem a guláš, aby se trochu vzpamatovali. A zažije druhou
válku, heydrichiádu, po které mizí její blízcí v koncentráku
a další jsou vězněni v Kounicových kolejích, a vždy znovu
dokáže nakrájet hromadu cibule, hodně nadrobno…
A na pozadí jejího příběhu bouří velké dějiny. V blouzněních
o vlasti, o divadle, o republice a o lepších zítřcích se
vlastenci hádají nad Rukopisy i nad stavbou Národního
divadla. Profesor TGM brání neprávem obviněného Žida
Leopolda Hilsnera i odjíždí do exilu rozbít rakouské
mocnářství. A dojde také na sny, které Poldinku nenadále
přepadají. „Kde se pořád berou ty dlouhé vlaky, co jedou
bůhvíkam?“ znepokojuje se venkovská kuchařka v době, kdy
Osvětim byla jen bezvýznamné městečko kdesi u Krakova…
Román Guláš pro Masaryka nyní dostal i rozhlasovou podobu.
Český rozhlas Dvojka ho v režii Michala Bureše a v přednesu
Valérie Zawadské a Igora Bareše odvysílá od pondělí 9.
března vždy ve 22.00 jako desetidílnou četbu na pokračování.
Milena Štráfeldová,
rozhlasová redaktorka a autorka románu Guláš pro Masaryka |
