|
|
Vášnivá Carmen, hot jazz i folklor
Radiotéka Českého rozhlasu se utěšeně rozrůstá, nejde ovšem
jen o kvantitu. Alba nabízejí mnoho unikátní hudby, kterou
jinde nenajdete. Z aktuálního obsahu doporučuji čtyři
hudební novinky, každou z trochu jiného konce pestrého
zvukového světa hudební tvořivosti.
Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů patří k
tradičním hudebním souborům působících pod křídly Českého
rozhlasu. Již od roku 1952 interpretuje lidové písně a
lidovou instrumentální hudbu ve své původní podobě. Vychází
z tradičních lidových kapel, základem jeho instrumentáře
jsou smyčce, cimbály a klarinety, mezi další patří třeba
dudy, píšťaly nebo grumle. V Radiotéce objevíte dvě alba s
nahrávkami z šedesátých a sedmdesátých let. BROLN zde hraje
moravské, valašské a slovenské písničky a tance pod vedením
vynikajících dirigentů, jako byli Jindřich Hovorka nebo
Bohumil Smejkal. Ze zpěváků se můžete těšit například na
Jarmilu Šulákovou, Věru Příkazskou a Luboše Holého.
Přestože opera Carmen George Bizeta, vzhledem ke svému
námětu i celkovému pojetí, při své premiéře v březnu roku
1875 u publika pařížské komické opery propadla, v dalších
letech se stala jednou z nejpopulárnějších a nejuváděnějších
oper vůbec. Jak známo, libretisté Henri Meilhac a Ludovic
Halévy vyšli z literární práce Prospera Meriméea o vášnivé
cikánce, slavném toreadorovi a zamilovaném vojákovi. Pro
uvedení v Čechách se opery ujala spisovatelka a Smetanova
libretistka Eliška Krásnohorská a přeložila operu do
češtiny. V tomto překladu si můžete ohnivé árie a tance
vychutnat i v Radiotéce. Na rekonstruovaném snímku z roku
1963 se role Carmen ujala mezzosopranistka Ivana Mixová,
Dona José ztvárnil tenorista Vladimír Krejčík. Kühnův dětský
sbor, Pěvecký sbor a Symfonický orchestr Československého
rozhlasu tehdy řídil Alois Klíma.
Klasickou komorní hudbu aktuálně nabízíme například v podání
vynikajícího Kvarteta Apollon. Svou činnost zahájilo už v
roce 1993 a od počátku se věnuje nejen koncertování, ale
často i studiovému nahrávání. Vydalo několik CD, píšou pro
něj soudobí skladatelé, slyšet ho můžete ve filmu Obsluhoval
jsem anglického krále. Výběr z nahrávek Českého rozhlasu z
let 2000–2013 reflektuje nejen široký interpretační záběr
souboru, který tvoří houslisté Pavel Kudelásek a Radek
Křižanovský, violista Pavel Ciprys a violoncellista Pavel
Verner, ale představuje i málo známou kvartetní literaturu.
„Nultý“ Smyčcový kvartet, op. 2 Karla Husy a Contrasti per
quattro Zdeňka Lukáše jsou díla autorů, kteří jsou v
hudebním světě všeobecně známí. Bude ovšem málo těch, kdo
někdy slyšeli nějakou skladbu od koncertního mistra České
filharmonie a violisty Českého kvarteta Jiřího Herolda. A
jméno Jana Pavla Veselého, houslisty a skladatele přelomu
18. a 19. století, už něco řekne asi jen zasvěcencům. Jejich
hudba však stojí za poslech, je přece vždy vzrušující
objevit hudbu novou a neoposlouchanou.
Dixieland, „bělošská“ jazzová hudba, odvozuje svůj název
podle místa, ve kterém vznikl, tedy z tzv. Mason-Dixon line,
tradiční hranice mezi americkým Severem a Jihem existující
ještě před občanskou válkou. Od té doby proteklo v
Missisippi mnoho vody, ovšem dixielandový hot jazz svou
přitažlivost dodnes neztratil a je oblíbený po celém světě.
I u nás vznikl vynikající soubor, ve čtyřicátých letech
účinkující pod názvem Czechoslovak Dixieland Jazz Band,
později jako Pražský dixieland. Vybrané nahrávky Pražského
dixielandu byly v Českém rozhlase natočeny v letech
1966–1972. Chytlavé melodie Irvinga Berlina, Joe Olivera
Kinga nebo Boba Haggara, jiskřivé improvizace trubky,
trombonu a klarinetu pod rytmickou sekcí bicích, kontrabasu
a banja vás možná i roztančí, určitě však zvednou náladu
během dlouhých zimních večerů.
Robert Škarda, dramaturg hudby Radioteka.cz
Foto ND Brno |
