Číslo 13 / 2015.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor se zpěvačkou.
Marií Rottrovou.

 


 

Jiří Vejvoda, publicista

Rozhlasové století

Nic není staršího než včerejší zprávy, říkává se. Platí to o médiích obecně a pro rozhlas – v té jeho zvláštní zvukové směsi faktů a emocí – zvlášť. Novinky do něj vtékají z tiskových agentur, webových stránek či portálů, přicházejí od jeho vlastních redaktorů v terénu, od zahraničních zpravodajů. Zpracují se, vytřídí, odvysílají. Hlas od mikrofonu rozčeří ticho, prolétne vzduchem – k posluchači, nebo do prázdna. A zmlkne. Jak je to pomíjivé... Jako když nabíráš vodu do dlaní.
Naštěstí ovšem rozhlas nabízí víc než jen ozvěnu událostí. Už skoro sto let otvírá svými tvůrčími počiny, svým kouzlem nedořečeného prostor naší fantazii. Zprvu si musel vystačit s hlasatelem a kapelou, preludující v přímém přenosu. Jak šly roky, zdokonaloval se, stával se propracovanějším, kreativnějším, technicky vybroušenějším. Vytvořil či do své podoby přetavil řadu žánrů: drama i pohádku, četbu i koncert... Stal se zvukovým dokladem o době, svědectvím o časech dobrých či zlých, událostech blízkých či vzdálených.
Až budou historici zkoumat naši éru, neobejdou se bez toho, aby se napříč planetou ponořili do rozhlasových archivů. Bude k nim promlouvat století vynálezů a válek. Nejenom o čem, ale jak. Ze zvukově vycíděných záznamů se ozvou ikony: Gándhí, Gorbačov. Masaryk, Mussolini. Havel, Hitler. Stravinskij, Stones. Bernstein, Beatles. Piaf, Penderecki. Ale zazní též hlasy lidí z ulice. Zvuky přírody a měst. Řev revolucí, šepot romantiky. V tom, co nashromáždil, tkví vklad rozhlasu veřejné služby. Jeho nenahraditelnost.
Když začalo rádio ve dvacátých letech 20. století vysílat, nesly to noviny těžce. Kdo nás bude číst, když se vše vyhlásí dřív, než se ocitneme na stáncích? Stejně se o tři dekády později vylekal rozhlas z nástupu televize. Kdo nás bude poslouchat, když může vše i vidět? Načež se obě média ocitla na přelomu tisíciletí pod náporem internetu. Kdo se bude řídit naším programem, pokud si může vše vyhledat tehdy, když má čas?
Ano, rozhlas už nikdy nebude tím, čím kdysi, v určitém období – králem komunikace. Na to má nyní až příliš mocné soupeře. Záleží na tom, zda se dokáže vyvíjet, a přitom zůstat svůj. Zvládne-li to, má šanci na přežití.



  Za maskou klauna smutek...
  Dívejte se
 
  Z Trnkova ateliéru do Zahrady
  Navštivte
 
  Severská krimi...
  Téma