|
Petr
Koudelka, publicista
Mohu si dělat legraci z prezidenta?
Už je to hodně dávno, co jsem záviděl novináři Artu
Buchwaldovi jeho pravidelné sloupky v New York Times, ve
kterých si dovoloval dělat si posměšky z amerického
prezidenta. Dokonce z několika prezidentů postupně: byl mezi
nimi Johnson, Nixon, Jimmy Carter, Ronald Reagan a další.
Ale vždyť ty si taky můžeš, říkali mi kolegové v redakci
před rokem 1989, dělat posměšky z amerického prezidenta!
Byla to zároveň anekdota, která tenkrát kolovala mezi lidmi
a novináři.
Teď jsem se zarazil. Co když kromě nás pamětníků tuto
anekdotu už dnes nikdo nechápe? Pokusím se to vysvětlit
novinářům mainstreamových listů, kteří se narodili kolem
roku 1989 a dnes určují, co a jak máme vnímat a hodnotit.
Vědí, co to byl socialismus a komunismus, berlínská zeď a
fronta na banány. Řeknu rovnou, jak to bylo: Zím našeho
prezidenta jsme si legraci dělat nesměli, ale z amerického
ano. To byl ten rozdíl.
Jak se tak časy mění, všechno se obrací, svoboda je jednou
to a jednou ono, také cenzura je jednou to a jednou ono,
přišla doba položit si znovu otázku: a mohu si dělat vůbec
legraci z amerického prezidenta?
Že si lze dělat legraci z prezidenta, o tom není pochyb,
přesvědčuji se o tom denně v novinách, v televizi a jinde. I
Jan Kraus umí ve své show skvěle parodovat kymácivou chůzi
našeho prezidenta. Je to velká legrace! Všichni se tomu
smějí.
Ale americký prezident? Myslím, že se tomuto tématu raději
vyhnu, i když vím, že Art Buchwald se svými posměšnými
články o amerických prezidentech proslavil. Co kdybych psal
spíše o amerických herečkách? To bude rozumnější a nikoho to
neohrozí. Vybral jsem si herečku ze Star Treku, z mých
oblíbených dílů Vesmírná loď Voyager. Pamatujete si ještě
Sedmou z devíti? Byla původně člověk a jmenovala se Annika
Hansenová, brzy ji ale asimilovali Borgové a přetvořili ji
ke svému obrazu. Stále v ní však zápasila lidská povaha a
lidské vlastnosti s chladnými a temnými vlastnostmi a
charakteristikami Společenství Borgů.
Herečka, která hraje ve stovce dílů seriálu Star Trek Sedmou
z devíti, se původně jmenovala Jeri Zimmermannová a narodila
se v Mnichově, kde její otec působil jako hlavní seržant na
americké vojenské základně. Už tady začíná příběh, který
cosi naznačuje. Schyluje se k dějinné události. Dětství
strávila Jeri na amerických vojenských základnách v Kansasu,
Marylandu, Havaji, Texasu a Georgii.
V roce 1990 potkala investičního bankéře Jacka Ryana a vzali
se. Teď se jmenuje Jeri Ryanová. Po devíti letech se však
Jeri s bankéřem rozvedla. V roce 2004 se Jack Ryan ucházel
na republikánské kandidátce o křeslo do Senátu USA, ale byl
nucen odstoupit poté, co byla zveřejněna informace, že ho v
rozvodovém řízení manželka obvinila z vynucování sexu na
veřejnosti. Přestože se k tomu Sedmá z devíti už znovu
nevyjádřila, skandál znamenal konec jeho politických ambicí.
Na jeho místo nastoupil někdo jiný. Senátorské křeslo za
stát Illinois vyhrál v tom roce demokratický nováček jménem
Barack Obama.
Těžko by někoho napadlo, jak těsně mohou být propleteny
osudy nejdůležitějšího muže na světě a blondýnky, která byla
na univerzitě v Evanstonu členkou dívčího spolku Alfa Fí,
jeho nejkrásnější reprezentantkou a čtvrtou v soutěži o Miss
USA. Dovedu si představit, co by na to řekl prezident Artu
Buchwaldovi, kdyby mezi nimi došlo k rozhovoru.
„Pane prezidente, co říkáte na to, že jste se dostal do
svého úřadu díky Sedmé z devíti?“
„Jsem na to hrdý, protože seriál Star Trek je jedním ze
špičkových děl světové kinematografie.“
„Myslíte, že vám tyto filmy pomáhají řešit světové
problémy?“
„Určitě ano, ale nesmí se zapomínat, že americká kultura
není jen Hollywood a televize, ale také například
hamburgery.“
„A nevadí vám, že si Jeri Ryanová vzala nedávno
francouzského kuchaře a otevřeli si francouzskou restauraci
Ortolan na třetí ulici v Los Angeles a servírují
francouzskou kuchyni moderním způsobem?“
„Určitě ne. Amerika je přece svobodná země a každý si může
dělat, co chce!“ |