Číslo 22 / 2015.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s textařem.
Michalem Horáčkem.

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

Jak se hledá rozporcovaná mrtvola

Po dramatu Vaterland – Lovecký deník přichází David Jařab s dalším výrazově stylizovaným filmem nazvaným Hlava-ruce-srdce (úterý 26. května, ČT2, 21.40), kde evokuje svět zhruba před sto lety. Do vizuálně vytříbených obrazů, které v šerosvitných zátiších přibližují jak honosné měšťanské interiéry, tak rolnickou usedlost kdesi na Moravě, halí „ženské“ hledání lásky i „mužskou“ touhu po uchování moci i stávajících poměrů.

Filmem Hlava-ruce-srdce evokuje svět před sto lety

Ovšem ani zprvu dominující vyšetřování záhadného úmrtí vysoce postaveného důstojníka rakousko-uherské armády není posléze jádrem událostí, jakkoli se s hlavní hrdinkou, bývalou herečkou Klárou (Viktorie Čermáková), ocitají v dočasném soužití jak účastník okultního spiknutí (Roman Zach), tak vyšetřovatel (Martin Finger). Oba jsou posléze zbaveni veškerých jistot, případně i končetin a v důsledku toho všeho též sexuální potence a soudného rozhodování.

Do dění záhy vnikají okultní projevy, ať již dané výchozím skutkem (rozporcování mrtvoly), nebo následnými projevy spojenými týmž rysem. Oddělené a porůznu umístěné části těla, ať již je to hlava, paže či pouhý prst, dokážou totiž mluvit, dokonce samostatně myslet a diskutovat, případně se i pohybovat. Do těchto surreálných událostí, prezentovaných zvážněle a bez jakékoli nadsázky, pak vstupuje sama hlasem nadaná příroda – dotazují se i zvířata (sova, lev) ve výrazně obskurním dohadování, kdo a za jakých okolností může být králem zvířat.

Režisér vytváří svérázný, hypotetický časoprostor, v němž přestávají platit obvyklé zvyklosti, vypomáhá si stylizacemi; to se týká například přesunů po rozličných zahraničních městech (od Turecka po Německo) nebo válčení, které se mění v pohybovou studii bodákových útoků na pozadí zvětšených map zaujímajících celé pole záběru.

Jařab natočil film řekněme meditativní, znepokojivý, avšak divácky nemusí být úplně vstřícný: může vadit záměrně toporné, až jakoby loutkovitě strojené herectví, odosobněně „přednášivá“ mluva. Všechny tyto zvláštnosti mohou mást, znejisťovat, popouzet, a to navzdory rozličným atrakcím, které vystupují do popředí, počínaje obrazovou vytříbeností a konče okultními výstřednostmi. Připojit lze důmyslné nápovědní texty jako třeba dvakrát připomenutou (a poprvé nedokončenou) pohádku o královských sourozencích, z nichž jeden se narodil se srdcem namísto mozku a druhý s mozkem namísto srdce.

Film tak nabízí řadu interpretačních klíčů. Je to dílo někdy těžkopádné, pitvorné, avšak fascinující robustním rozletem obrazotvornosti. Dívejte se.

Jan Jaroš, filmový publicista



  Jak se hledá mrtvola...
  Dívejte se
 
  Nesmířit se s nespravedlností
  Pořiďte si
 
  Bandera – hrdina, nebo...?
  Téma