Číslo 22 / 2015.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s textařem.
Michalem Horáčkem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

Bandera – hrdina, nebo zločinec?

Ruský car Petr Veliký, básník Taras Ševčenko, diktátor Stalin i bojovník proti Rudé armádě Stepan Bandera se v roce 2010 dostali mezi desítku nejpopulárnějších osobností na Ukrajině. Zvláštní společnost… Kdo opravdu byl Stepan Bandera, kterému se blíže věnuje další vydání pořadu Českého rozhlasu Plus Portréty (čtvrtek 28. května, 20.10)?

O Stepanu Banderovi se opět začalo diskutovat po vypuknutí krize na Ukrajině, protože část ukrajinských nacionalistů se hlásí k jeho odkazu. Protestující na kyjevském Majdanu s portrétem Stepana Bandery.

Stepan Andrijovyč Bandera se narodil 1. ledna 1909 ve vesnici Staryj Uhryniv v dnešní západoukrajinské Lvovské oblasti, tehdy v Rakousku-Uhersku. Coby dvacetiletý student zemědělství se na Vysoké škole polytechnické ve Lvově zapojil do činnosti Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN). Bojovala za nezávislost Ukrajiny, jejíž západní část patřila Polsku. V roce 1934 byl Bandera odsouzen k trestu smrti za spoluúčast na vraždě polského ministra vnitra Bronisława Pierackého, ale trest mu byl změněn na doživotí.

Za samostatnou Ukrajinu

Po vypuknutí druhé světové války se koncem roku 1939 dostal z polského vězení. V té době se OUN rozdělila na dvě části – na radikálnější banderovce vedené Banderou a na melnykovce pod vedením Andrije Melnyka. Po přepadení Sovětského svazu Německem v červnu 1941 vyhlásil Bandera samostatný ukrajinský stát. Předpokládal, že spolupráce s Němci přinese nezávislost Ukrajiny. Po dvou týdnech byl zatčen gestapem a do roku 1944 vězněn v koncentračních táborech v Německu.

Jeho hnutí ale dál fungovalo a v roce 1943 se z banderovců zformovala Ukrajinská povstalecká armáda (UPA), která na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. Brutálně vyháněla Poláky z dnešní západní Ukrajiny, přičemž jich přes sto tisíc povraždila (většinou ženy a děti) a další půlmilion z Volyně uprchl. UPA měla na svědomí také vyvražďování Židů, Rusů a volyňských Čechů, kterých na Ukrajině zabila dohromady až padesát tisíc.

V roce 1943 dochází k obratu ve válce. Nacisté ustupují rostoucímu sovětskému tlaku. Hlavním nepřítelem UPA se stává Rudá armáda. Někdy v této době se Němci rozhodli využít Banderu ke svým účelům a v září 1944 jej propustili. Za přispění nacistů pak řídil z Berlína akce UPA, která bojovala se sovětským režimem v některých oblastech až do počátku padesátých let.

Vražda kyanidem

Část bojovníků UPA se po válce pokoušela probít přes Polsko a tehdejší Československo na Západ. Sám Bandera do západního sektoru Německa pronikl v roce 1946 a žil v Mnichově, kde ho v říjnu 1959 zavraždil dávkou kyanidu agent KGB Bohdan Stašynskyj – údajně na příkaz Nikity Chručšova. V roce 1961 Stašynskyj uprchl na Západ a západoněmecký nejvyšší soud ho odsoudil pouze jako pomocníka s tím, že skutečnými pachateli vraždy Bandery byli „vysoce postavení původci zločinu“ v Moskvě. V téže době KGB likvidovala poslední osamělé bojovníky UPA na ukrajinském venkově.

V roce 2010 dostal Bandera posmrtně od končícího ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka titul Hrdina Ukrajiny, což vyvolalo vlnu odporu v Rusku, Polsku a Izraeli. V lednu 2011 soud rozhodnutí zrušil a o postavě Bandery se opět začalo diskutovat po vypuknutí krize na Ukrajině, protože část ukrajinských nacionalistů se hlásí k jeho odkazu.

Složitý životní příběh Stepana Bandery přiblíží historik Jan Adamec v pořadu Portréty na Českém rozhlasu Plus.

David Hertl, redaktor ČRo Plus

Foto Ivo Dokoupil

Romantický terorista, který svět viděl černobíle

Postava Stepana Bandery budí emoce i po vypuknutí krize na Ukrajině. Český historik a ukrajinista David Svoboda, který se tématu intenzivně věnuje, má za to, že mýtus Bandera a strach z banderovců je dílem ruské propagandy. V rozhovoru, který před časem poskytl serveru Aktuálně, uvedl, že jde o pouhou mutaci v jejím démonologickém slovníku. „Ruské – a já bych řekl dokonce sovětské – zaujetí Stepanem Banderou a banderovci se táhne už od druhé světové války. Před Banderou totiž Rusové obdobně strašili mnohem umírněnějším kozáckým atamanem Symonem Petljurou, který rovněž usiloval o nezávislost Ukrajiny.“

V protiukrajinské propagandě Moskva podle českého historika využívá celý řetězec různých osobností z historie. A Stepan Bandera je podle nich jednoduše teroristou, antisemitou… „Nálepku Bandery tak mají i zcela geograficky a sociálně odlehlá hnutí. Za banderovce tedy Moskva považovala a považuje třeba pobaltské partyzány. A dokonce i ty rumunské v dnešní Moldávii, kteří stáli na zcela opačné straně než ukrajinští nacionalisté. V ruském slovníku se zkrátka jméno Bandera rovná banditovi.“

Jak tedy Banderu vidí mladý český historik? „Moderní ukrajinští historikové jej označují jako ‚romantického teroristu‘. Terorismus a romantismus se koneckonců často doplňují. Bandera byl ale především romantikem. Což vyplývalo z prostředí, v němž vyrůstal a dospíval. Šlo nicméně o mladého Ukrajince velmi rozčileného z toho, že jeho národ žije pod jařmem Polska, bolševického Ruska, Rumunska i Československa. Bandera snil o tom, že jeho národ heroicky povstane a setřese okovy. Tím měl být učiněn první krok ke vzniku jednotné a nedělitelné Ukrajiny. K povstání nespokojených mas měla přitom stačit maličkost – zažehnutí jiskry. Násilí bylo přitom v boji za suverenitu země preferováno. Byl maximalistou, jenž se na svět díval a chápal ho černobíle,“ vysvětlil český historik, podle kterého je velkou chybou, že dodnes se i v Česku ztotožňuje ukrajinské hnutí odporu s libozvučnou nálepkou banderovci.

(reé)



  Jak se hledá mrtvola...
  Dívejte se
 
  Nesmířit se s nespravedlností
  Pořiďte si
 
  Bandera – hrdina, nebo...?
  Téma