|
|
Výlety s Vltavou: tajemné hory i slavné boudy
Ani letos v prázdninovém vysílání nechybějí oblíbené Výlety
s Vltavou. Připraveno je osm sérií, z nichž dvě úvodní
vznikly v Českém rozhlase Hradec Králové. Od pondělí 6.
července tak stanice Vltava nabídne pětidílné putování po
tajemných horách a kopcích východních Čech. Týden nato
posluchači navštíví slavné krkonošské boudy.
Za dalekými výhledy i geologickou minulostí, do skalních
labyrintů i na svahy sopek, za drahými kameny, kultovními
místy i pověstmi – tam všude se Výlety s Vltavou v úvodní
sérii vypraví. Tajemné hory a kopce východních Čech
představí geolog Vlastimil Pilous. Posluchače čeká „král
Českého ráje“ Kozákov, stolová hora Ostaš, vrchol Jestřebích
hor Žaltman, Trosky s keltskou i středověkou minulostí a
vulkán Kumburk.
Z Kozákova na Kumburk
Vrch Kozákov (6. července) by díky své geologickou stavbě,
možná nejsložitější ze všech českých hor, mohl sloužit jako
učebnice. Na jednom místě tu najdeme bezpočet zajímavostí:
zdejší polodrahokamy už za Karla IV. zdobily pověstné
florentské mozaiky, ve svazích se dolovalo uhlí a z temene
hory lze obhlédnout téměř čtvrtinu Čech. Ostaš (7.
července), tabulová hora „rovná jako stůl“, vévodí celému
Policku. Nalezneme tu obrovské pískovcové bloky, skalní
město plné bizarních tvarů, útvary spojené s pověstmi i
vyhlídky na mimořádně rozmanitou krajinu Broumovska. Žaltman
(8. července) je hora mnoha přívlastků: hory Jestřebí,
uhelné, araukaritové i „Brendy“, známé z pohádek Karla
Čapka, rodáka z blízkých Malých Svatoňovic. V zapomnění
neupadly ani historky o zdejším loupežníku Salzmannovi,
jehož jméno zůstalo v názvu Žaltman. Mohutný hřeben je
krajem zkamenělých karbonských plavuní a přesliček i
tajemných slojí, ale také rozvodím řek Metuje a Úpy.
Na Trosky zavítají Výlety s Vltavou 9. července. Dva sopečné
vrchy s věncem pískovcových skal jsou symbolem Českého ráje.
Zároveň je to kultovní mezník letního slunovratu, na jejich
úpatí se nachází jeskyně s keltským pokladem a na obou
vrcholech středověký hrad s vřeteny sopečných pum v
základech.
A konečně Kumburk (10. července) – mohutný „vulkán“, jehož
čedičové sloupce posloužily stavitelům gotického hradu. Tato
dominanta Jičínska a Novopacka patří k nejkrásnějším
rozhledovým místům celých Čech. Ze zříceniny Kumburku se
rozhlédl i Karel Hynek Mácha a o příběhu nešťastné lásky
Elišky Kateřiny Smiřické dodnes zpívá jedna z nejznámějších
lidových písní.
Pouť krkonošská
Putování po tajemných horách a kopcích východních Čech sice
skončí ve sklepení hradu Kumburka, ale hned v druhém
prázdninovém týdnu vystoupají posluchači Výletů s Vltavou až
na hřebeny Krkonoš. Čeká je pět slavných horských bud,
jejich osudy i lidé, kteří tvořili legendy, historii a
kulturní krajinu nejvyšších českých hor.
Putování začne 13. července na Vosecké boudě. V nadmořské
výšce 1260 metrů ji najdeme už v roce 1743 na Grauparově
mapě jako boudu Františkánskou. Zda si tu vskutku hodlal
zřídit poustevnu nějaký eremita, zůstává dodnes v rovině
pověstí, první zmínka o prostém seníku ale pochází už z roku
1710. I když původní přístřešek posléze přestavěl Václav
Kraus na Novou českou boudu, vyrábělo se zde proslulé máslo
a sýry a v devadesátých letech 19. století už sloužila i
turistům, Jindřich Ambrož ji ve svém průvodci příliš
nechválí. Spalo se tu prý stále na seně. Teprve hrabě Jan
Harrach se postaral o větší rekonstrukci a také o vybudování
úseku horské cesty k Labské boudě. Dodnes Vosecká bouda nemá
zavedenu elektřinu, zůstala jí tak atmosféra horské chalupy.
Sahlenbašské či Rokytenské dvorské boudy (14. července) v
severní části Vlčího hřebene založila rodina Scheierů či
Šírů v roce 1707. Roku 1893 Dvoračka vyhořela, spáleniště
ale koupil hrabě Harrach a postavil zde novou boudu, dokonce
i s pokojem pro sebe. Roku 1921 přešla Dvoračka do majetku
státu, nájemcem tehdy už zanedbaného objektu se stala rodina
Půhonných a legendární Ella Půhonná boudu posléze koupila.
Krásná dáma nezdolné energie dokázala ze Dvoraček vytvořit
podnik s vynikající pověstí a neopakovatelnou atmosférou,
kam rádi jezdívali i Edvard a Hana Benešovi. Dvoračky s
obnovenou Štumpovkou si zachovaly dobrou pověst a v
nadmořské výšce 1140 metrů ohromí jedinečným výhledem do
nitra Čech.
Erlebachova bouda pod Stříbrným hřebenem, kam mají Výlety s
Vltavou namířeno 15. července, loni oslavila tři a půl
století své historie. Jméno má po jednom z prvních majitelů,
Františku Erlebachovi, horském vůdci, fotografovi a výrobci
sněžnic. Na samostatnou knihu by vydal i příběh jeho dcery
Karolíny a adoptovaného syna Františka Kukačky-Erlebacha,
který vedl boudu až do roku 1961. Dnes má „Erlebaška“ svou
poštovní známku, znak, zástavu s heslem a také nedávno
postavenou kapličku přímo pod Malým Šišákem.
Lahrbusch, jedno z nejprudších stoupání pro pěší v celých
Krkonoších a kdysi i součást prastaré Slezské cesty, spojil
se světem enklávu Lahrovych bud (16. července). Dodnes je
součástí lyžařských tras a od Hříběcí boudy i „nástupním
místem“ do centrální části Krkonoš. Není už mnoho takových
pamětníků, jakým byl zdejší Johann Adolf. Kromě péče o
horské louky a hospodářství byl i zručným dřevařem, ševcem,
vyhlášeným sedlářem, truhlářem a kolářem. Málokdo uměl
vyrobit tak bytelné saně rohačky jako on, a ještě na nich
svážet těžké náklady dřeva.
Na Vlašských boudách (17. července) budou Výlety s Vltavou
hosty novodobých krkonošských hospodářů. Farma nad Velkou
Úpou je možná nejvýše položenou u nás. Turistům už sice
neslouží, ale David Sosna se svou ženou „na Valšovkách“, jak
se v téhle části Krkonoš říká, hospodaří dodnes. Bez jejich
přičinění by jedna z nejpěknějších horských enkláv s loukami
plnými vzácných divokých orchidejí zanikla. Dodejme jen, že
chalupě v nadmořské výšce 1020 metrů je nejméně dvě stě
padesát let a že právě někde v těchto místech prý žili
pověstní Vlaši, jejichž tajemné Vlašské knihy jsou údajnou
kronikou prvních prospektorů – hledačů zlata, drahých kamenů
a arzénových rud, nezbytných pro výrobu benátského skla.
Eliška Pilařová, publicistka
|
Výlety s Vltavou 2015
Tajemné hory a kopce východních Čech (6. až 10. července)
O slavných krkonošských boudách (13. až 17. července)
Ozvěny válek na Jesenicku (20. až 24. července)
Hadrníci,
textiláci, podnikatelé, donátoři a stavitelé (27. až 31.
července)
Mlýny na řece Blanici (3. až 7. srpna)
Melancholické procházky Brnem a okolím (10. až 14. srpna)
Příběhy ostravských válečných pomníků (17. až 21. srpna)
Slavné vily Plzeňského kraje (24. až 28. srpna) |
|
