Číslo 28 / 2015.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s herečkou.
Klárou Melíškovou.

Milan Slezák, komentátor ČRo

Sedmička, která měnila svět

Železo a uhlík, zlato a stříbro, uran, titan a křemík. Zdá se vám to jako nesourodá směsice? John Browne, fyzik, bývalý generální ředitel ropného koncernu BP, člen Královské společnosti a Královské inženýrské společnosti, jakož i člen britské Sněmovny lordů, byl jiného názoru. A sepsal knížku Sedm prvků, které změnily svět. V hlavní roli v ní vystupují právě železo, uhlík a spol. Výjimečná kniha od výjimečného člověka, poznamenal k dílku, které česky vydalo nakladatelství David Laňka – No Limits, britský expremiér Tony Blair. Další recenzent se domnívá, že „i vystudovaní vědci ocení osobitou kombinaci znalostí historie, technických dovedností a schopnosti podat komplikované věci srozumitelným způsobem“. Způsob, jakým je látka podána, si chválu opravdu zaslouží: dokonce i mně se při četbě chvilku zdálo, že konečně chápu, na jakém principu pracuje integrovaný obvod. Ale proč si Browne vybral sedm prvků, a ne šest anebo devět? Na to autor odpovídá hned v úvodu. Sedmička odjakživa hrála klíčovou roli v mytologii, hudbě a literatuře, říká. Odvolává se na Shakespeara, který rozlišuje sedm etap lidského života, a na sedmidenní stvoření světa. Když Browne získal jasnou osnovu, zkoumá, čím ji vyplnit. Jak název knihy napovídá, hledá chemické prvky, které změnily svět.

Řekl bych, že našel ty správné. Ani já si nedovedu představit, jak bych bez nich existoval. Co uvidím po probuzení? Spoustu knih a dřevěné police (uhlík) na železných nosnících. Budím se na dřevěné posteli nedaleko dřevěných dveří se železnou zárubní. Stůl, na kterém tento text vznikl, je z laminované dřevotřísky, klávesnice, na níž datluji, je z ropy. V počítači je křemík a zlato. To je i v sim kartě dalšího nepostradatelného pomocníka, mobilu. Zimu mi pomáhá přežít dvojité okenní sklo (křemík) a litinový radiátor, do něhož proudí teplo vyráběné buď z uhlí, nebo ze zemního plynu. O světlo se v pokoji alespoň někdy stará Temelín (uran). Kdybych konečně vymaloval a opět se rozhodl pro bílou, nanesu pravděpodobně na stěnu i mikroskopické částečky titanu (který se do bílých věcí přidává, aby, jak praví jedna reklama, byla bílá bělejší). Zastoupeno je tu kupodivu i stříbro, v podobě iontů v antiperspirantu.

Browne v knize začíná železem, potažmo ocelí, u nichž rozebírá jejich mírové i válečné použití. Líčí, jaké výhody přinesl Bessemerův postup při výrobě oceli (levnější provoz, vyšší tvrdost). Popisuje vzestup a nelítostné praktiky ocelářského magnáta Andrewa Carnegieho, ale také jeho filantropii. Jen díky ocelovým nosníkům se mohl New York změnit v město padesátipodlažních mrakodrapů. U jednoho z nich, veterána z roku 1902 přezdívaného Flatiron (Žehlička), jsem před devatenácti lety dlouho postával a zálibně po stavbě pokukoval. Ale netušil jsem, jaké zábavné scény se tam odehrávaly na počátku 20. století. Tehdy nadzvedával dole u budovy vítr dámám sukně a pánové tu vytrvale korzovali v naději, že zahlédnou odhalený ženský kotníček. Což v té době, jak pobaveně podotýká baron Browne of Madingley, byla vzácnost. Policisté, kteří věděli, oč jde, neměli pochopení a korzující pány z místa odháněli.