Číslo 41 / 2015.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s hercem.
Janem Přeučilem.

Leporelo vytříbených ilustrací

Bratři Tavianiové zajisté patří ke klasikům kinematografie, avšak jejich poslední snímek Úžasný Boccaccio, inspirovaný Dekameronem, působí jako odvar z jejich stylu. Režiséři předkládají toliko malířsky koncipovanou krajinomalbu s hopkajícími postavami jednou snímanými v protisvětle, jindy za deště, avšak málokdy postihnou zhrublou živočišnost raně renesanční doby, jak ji předvedl Pasolini.

Zpodobnění morové epidemie s umíráním lidí, hysterií pozůstalých či bezmocnou zuřivostí postižených tady vyhlíží jako obrázkový doprovod do školní učebnice. Vzniklo toliko leporelo výtvarně vytříbených ilustrací, které snad měly evokovat nadčasovost upřímné lásky.

Oproti zvyklostem Tavianiové přebírají – shodně s předlohou – rámování pobytem deseti mladých lidí v lůně venkova, chráněných tak před morem, který řádí ve Florencii. Sedm dívek a tři jinoši v odlehlé venkovské usedlosti nejen zvládají upéct chléb, ale především se scházejí v přírodě, pokaždé na jiném místě, aby se vzájemně potěšili převážně milostnými příběhy.

Ty rádoby humorné povětšinou postrádají plnokrevnou komediální rozvernost, avšak i vážně míněné povídky se potýkají s vyprázdněnou přitažlivostí, mění se v komíhavé výjevy posouvané vpřed jen textem výchozích zápletek. Jednotlivé epizody, slovně uvozené vypravěčem, se zabývají tragicky nenaplněným citem, bezbřehou obětavostí i láskou jdoucí až za smrt.

Dojemnost bezvýhradné pokory dokládá zdlouhavé vyprávění o zchudlém šlechtici, jemuž zbyla jen pustá tvrz a sokol, jehož používal k lovu. Milované paní, která jej navštívila, předložil pokrm právě z něho, protože žádné jiné jídlo nabídnout nemohl. Dosud odmítavá žena byla natolik dojata jeho oddaností, že si nakonec vyvolila právě jeho. Ve filmovém zpracování byly dojemné události rozšířeny o další nadbytečnou rovinu, neboť ovdovělá žena žila s těžce nemocným synkem, jenž se spřátelil se sokolníkem – a žena si přišla vyžádat právě sokola jako dar děcku, aniž tušila, že jej právě snědla...

Jan Jaroš, filmový publicista