|
Rozpravy a tlachy
Nejrůznější talk show jsou trvalou součástí programu snad
všech televizí na světě. I v nabídce České televize najdeme
téměř každý den příležitost účastnit se jako diváci některého
z posezení, v němž hostitel rozmlouvá s jedním či více hosty.
Žánrové spektrum těchto rozprav je široké a podstatně se liší
informační hodnota, kterou poskytují. Různý je i samotný smysl
jejich přítomnosti na obrazovce.
Příkladem
pořadu postaveném na konfrontaci názorů odborníků pozvaných
k diskusi na konkrétní téma, je už poměrně dlouho Historický
magazín. Úspěšný formát nebulvární analytické publicistiky
letos po prázdninách Česká televize „naklonovala“ a rozšířila
v novém pořadu Historie.cs. Kdo chápe televizi i jako zdroj
informací a námětů k přemýšlení, neměl by obě dějepisná talk
show přehlédnout.
Seriózní zprávu o názorech osobností se mohou diváci České
televize tradičně dozvědět z rozhovorů, které vede v baru
Krásný ztráty Michal Prokop a Na plovárně Marek Eben. Nápaditý
výběr hostů, významných víc tím, co dokázali, než bulvární
popularitou, pečlivá příprava a otázky kladené k věci a ze
zájmu. To vše patří ke standardu obou pořadů. V případě Marka
Ebena si zvláštní zmínku zaslouží jeho decentní humor, empatie
a cit pro netradiční dotazy na hony vzdálené bulvární
vtíravosti. Zjevný zájem, který dokáže vzbudit i u hostů z řad
osobností světového formátu a významu, názorně dokazuje
Ebenovy kvality.
Na hraně informací a zábavy se pohybují hovory, které vede
Karel Šíp
ve
Všechnopárty a Jan Kraus v Uvolněte se, prosím. Zatímco
přímočaré „bavičství“, umocněné navíc tématy téměř vypůjčenými
z bulváru, občas degraduje Šípův pořad do kategorie lidové
estrády, Kraus obvykle dokáže fakta a humor vyvážit. I jeho
sice čas od času limituje jednorozměrná bizarnost některých
hostů, většinou však vítězí improvizační hotovost a schopnost
dobrat se ironickou zkratkou podstaty. A přitom pobavit.
Čistě zábavnou podobu povídavých setkání představují
v aktuální nabídce České televize Banánové rybičky Haliny
Pawlowské a Bolkoviny Bolka Polívky. Jakkoliv Polívkův veselý
potlach převyšuje narcisisitní sebeexhibici Haliny Pawlowské
téměř ve všem, i on už narazil na nepřekročitelný limit všech
posezení vystavěných na principu
neutuchajícího
přívalu veselých historek. Recyklovat hosty a jejich humorné
zkazky nelze donekonečna. Odhad okamžiku, kdy se pořad začne
měnit v mlácení prázdné slámy, je součástí profesní cti.
Zatímco Pawlowská protáhla agonii dutého tlachání
s celebritami ve svých Banánových rybičkách o několik let,
Polívka končí Bolkoviny včas.
Jan Svačina, televizní publicista
Foto Česká televize |