 Vánoce
starých mládenců a velbloudů
Hned několik zajímavých premiér připravila pro vánoční
vysílání stanice Vltava její literární redakce. Na své si
nepochybně přijdou milovníci poezie i prózy. Vyžaduje to
jediné: zvolnit tempo předvánočního shonu a naladit si
svátečně vyšňořenou Vltavu. Ale pojďme pěkně chronologicky.
Hvězda v temné noci
Básnickou tvorbu polského teologa, esejisty a vysokoškolského
pedagoga Jana Sochońě přiblíží v sobotu 22. prosince ve 22.45
hodin pořad Jan Sochoń: Srdce chvátá jinou cestou.
O den později, v neděli 23. prosince od 9.30 hodin Vltava
vysílá pořad Edita Steinová: Září v temné noci. „Takové
vánoční štěstí už prožil asi každý z nás. Ale ještě nedošlo ke
spojení nebe a země. Betlémská hvězda září v temné noci,
stále,“ píše německá filozofka a karmelitánská řeholnice
židovského původu Edita Steinová (1891–1942), Husserlova
žačka, která byla umučena v osvětimské plynové komoře. Její
vánoční meditace, reflexe a mystické básně pro rozhlas
připravila Jana Doležalová.
Na Štědrý den v 9 hodin je připravena povídka Daniely
Fischerové Vánoční akce. Vltavští posluchači Fischerovou
znají také jako autorku rozhlasových her. Vánoční akce nabízí
příběh, který se jednomu starému mládenci nemohl přihodit
nikdy jindy než o svátcích klidu a míru na zemi.
Polední Sváteční verše nabídnou od 24. do 26. prosince básně
Josepha von Eichendorffa, Jana Zahradníčka a Františka
Lazeckého.
Ve štědrovečerním čase (od 17.15) si pak poslechneme básnickou
skladbu Klementa Bochořáka Betlém. Klement Bochořák
(1910–1981) patří k autorům výrazně spirituálního ladění. Ve
svých počátcích byl ovlivněn Halasem, později spěl k básnické
oproštěnosti a k dětsky čisté optice. Po roce 1948 nemohl z
ideových důvodů publikovat svou poezii, a proto se soustředil
především na literaturu pro děti a mládež. Básnické vyprávění
Betlém navazuje na tradice moravských a horáckých lidových
pohádek, v nichž je realita dějů podrobena pevným zákonům
duchovního řádu. Účinkují členové Dismanova rozhlasového
dětského souboru.
Realita i snění
Na Boží hod vánoční 25. prosince Vltava vysílá již od 7.35
hodin první pořad z textů Rainera Marii Rilkeho (v překladu
Sergeje Machonina) z knihy Příběhy o milém Pánubohu (1900).
První dva nesou názvy Žebrák a pyšná slečna a Jak přišel
náprstek... Další dva příběhy – O jednom, co naslouchá kamenům
a Scéna z ghetta v Benátkách – zazní v tomtéž čase 26.
prosince, tedy na Štěpána. Putování, hledání Boha, lásky a
smrti provázelo Rilkeho celou jeho tvorbou, a jsou to i témata
jeho Příběhů o milém Pánubohu, které patří k autorovým
ranějším pracím. Příběhy mají autobiografické rysy a umožňují
i krátké vhledy do básníkova dětství.
Odpolední čas v 16.30 hodin na Boží hod vánoční bude patřit
Vánočním příběhům Marie Noelové (1883–1967). Tato francouzská
básnířka a prozaička se začala zabývat literaturou pod vlivem
otce. Dívka s křehkým zdravím se stala vynikající klavíristkou
se smyslem pro rytmus, což se odrazilo i v její poezii. U
zdroje její tvorby stál bolestný citový život spolu
s úzkostnými stavy z dětství. Debutovala roku 1920 básnickou
sbírkou Písně a hodinky, již vysoce hodnotila kritika. Texty
ze souboru Vánoce starého velblouda a další povídky, z něhož
jsme pro vysílání vybrali tři vyprávění, spojuje čistota a
prostota stylu, propojení reality a snění, vážnost, moudrost i
veselí.
Poezii je na první svátek vánoční vyhrazen i večerní čas od
21.30 hodin, kdy začíná pořad s názvem O dobré naději našeho
praděda Matyáše. Autorem stejnojmenné pozoruhodné a takřka
neznámé básnické skladby je písecký knihovník a hudebník Milan
Vokroj (1925–2000). Báseň je jakýmsi sestupováním po spirále
času k příběhům dávných předků. Autor skladbu formálně
zkomponoval jako pozdně barokní fugu.
Naděje na Mléčné dráze
Na Štěpána 26. prosince zahajuje literární vysílání v 9 hodin
povídkou Jana Balabána Mléčná dráha. Ostravský prozaik má mezi
současnými autory výrazné postavení, vyniká především v žánru
povídky. Balabán často přivádí své hrdiny do mezních životních
situací. Své postavy sleduje zblízka a i pro čtenáře jsou
velmi reálné. Jejich osudy (často temné) však nekončí ve tmě,
na konci se vždy objeví záblesk naděje.
Svatoštěpánské odpoledne bude od 16 hodin opět patřit
francouzské próze. Pořad Vskutku veselé Vánoce Alphonse
Allaise přinese příběhy sice vánoční, leč absurdně laděné.
Prozaik, žurnalista a pařížský bohém Alphons Allais
(1854–1905), který o svém původu sarkasticky prohlásil, že „po
matce je Normanďan, a po jednom z otcových přátel Bretonec“,
byl nesmírně plodný autor: za třicet let napsal přes tisíc
tři sta absurdních povídek a skečů. Výběr z Allaisových
vánočních povídek přinese pestrou mozaiku z díla ojedinělého
tvůrce.
Posledním vánočním literárním pořadem bude 26. prosince
v 17.30 hodin dosud nepublikovaná povídka básníka Emila Juliše
(1920–2006) Vánoční blahopřání. Příběh zpočátku připomíná
Pošťáckou pohádku, v níž listonoš zažije neuvěřitelné věci při
svém úsilí doručit dopis bez adresy. Julišovo vánoční
blahopřání od přítele se zadrhne ve schránce, kterou ze
záhadného důvodu přestanou vybírat, a putuje několik měsíců,
provázeno bouřlivými, vpravdě mytologickými ději. Humornost
povídky tkví v hloubce existenciálního vědomí, v hledání
božské podstaty stvoření: v tom prozrazuje velkého
experimentátora mezi českými básníky.
Petr Turek, redaktor ČRo 3 – Vltava
Foto Tomáš Hájek |
