Číslo 18 / 2008.

V TOMTO ČÍSLE:.
Rozhovor s operním pěvcem.
Richardem Novákem.





 


Hudba jako strhující drama

Strnulost, nuda, přehnaná oficiálnost – tak vídají někdy nezasvěcení svět klasické hudby. Stereotypy prezentace vážné hudby v médiích se pokusil nabourat režisér Pavel Koutecký v dokumentu Pot a slzy Pražského jara (Opus 2), který dokončil několik dní před svou tragickou smrtí v dubnu 2006. Film vznikl v koprodukci České televize a Asociace Film a sociologie a je pokračováním výjimečného projektu, v jehož prvním dílu jsme navštívili zákulisí festivalu a stali se svědky osobitých přístupů některých protagonistů ke koncertům.

Sir Charles Mackerras – jeden z protagonistů Kouteckého dokumentuKouteckého druhý opus, který ve čtvrtek 1. května v 18 hodin uvede ČT 2,  je složen ze čtyř částí. První vypráví příběh dirigenta Sira Charlese Mackerase, který připravuje s Českou filharmonií Janáčkova Tarase Bulbu. Zápasí s časem i rozdílnými představami orchestru o skladbě, ale vše zvládá s noblesou anglického lorda. Druhý ukazuje výjimečnou akci – sestavení dvou klavírních křídel do jednoho nástroje a následný koncert. Ve třetím příběhu navštívíme mezinárodní soutěž ve hře na trombon, kde probíhají malá soukromá dramata lidí, pro něž je hudba vším a kteří vstupují do zajímavých vztahů s ostatními. Jsme s nimi ve chvílích nervozity, koncentrace, proher i úspěchu. Garrick Ohlsson, americký virtuózní klavírista, je hrdinou čtvrtého příběhu. Vypráví o vztahu interpreta k autorovi a nekonečné cestě k dokonalosti, o níž ví Garrick své.

(jo)


  Jak to vidí Petr Koudelka                                        Další jaro dismančat                                       Jazz jedna báseň