|
|
 Petr
Koudelka,
spisovatel a publicista
Kam s tím?
Sotva se ráno probudím, ještě než otevřu oči, už vím, že mám
spoustu problémů: Kosovo, Tibet, radar… Kde se to tady vzalo?
A proč zrovna já? Pak si uvědomím, že takhle jsou na tom
všichni, ale to mě vůbec neuklidní. Jak si s tím máme poradit?
Je nepochybné, že někdo po nás chce, abychom ty věci vyřešili.
Máme své úkoly a ty nesmíme zanedbávat, my, demokratická
veřejnost. To je právě to, co nám celý nedemokratický svět
závidí, že všichni rozhodujeme denně o důležitých věcech,
řídíme stát a všechno ostatní. V podstatě se od našeho řízení
státu odvíjí i chod celého světa a planety. Jedno navazuje na
druhé.
Jen není ještě přesně dořešeno, jak má tato demokracie
fungovat. Dnes jsem od rána promýšlel Kosovo a už vím, jak na
to. Mám to takříkajíc hotové, jen s tím musím ven. A v tom je
právě ten háček. Kam s tím. Šel jsem před Strakovu akademii,
že to předám premiérovi, ale ten přede mnou stále uniká. Chodí
svým rychlým krokem, čím ráznější a rychlejší, tím
pochopitelně důležitější. Nepřijímá nic.
Kam tato významná rozhodnutí nosit?
Snad by se dal k tomuto demokratickému způsobu vládnutí využít
babybox. Je to skvělý vynález a zachránil už život mnoha
novorozencům. Nic jiného mě nenapadá. Média se
k demokratickému vládnutí použít nedají, mají příliš mnoho
práce s tím, jak občany pobavit, a jejich názory jsou pro
důležité věci nepoužitelné. Je to tak ostatně po celém světě,
není proč si stěžovat. Všude jsou média zcela zaprodaná
vládnoucí elitě a ta zase nadnárodním společnostem. Tyto
společnosti ovládá několik nejbohatších klanů a nedělají nic
jiného, než že vymýšlejí způsoby, jak vydělat další peníze.
Zároveň je jejich úkolem dobře předstírat, že jim jde o
demokracii. V Americe například řídí zemi kartel soukromých
bank, které se podvodně vydávají za institut federálních
rezerv. Proto musí Amerika dávat hodně peněz na zakrývání
tohoto stavu a vyvolávání dojmu, že je zemí svobody a
demokracie.
Buďme rádi, že u nás máme babyboxy, kam můžeme, kdykoliv je
potřeba, položit své nápady, názory nebo přímo návody na
řízení státu. Když vložíte do babyboxu svůj názor, kupříkladu
na skutečnou reformu zdravotnictví (to znamená nejenom pár
hloupých nápadů, jak okrást chudší vrstvu obyvatelstva),
okamžitě se něco děje. Jakmile zaklapnete víko babyboxu,
zazvoní někde zvonek, pohotovostní služba se bystře zalarmuje,
celý aparát lékařů a sester je ihned na nohou a všichni běží,
aby konali svou povinnost. Aby něco nezameškali, nezanedbali,
aby udělali, co je potřeba, zachránili člověka.
A nemusí se to týkat jen zdravotnictví. Babyboxy by mohly
takto sloužit i v případě, že chcete odložit svůj nápad, jak
vyřešit romskou otázku, Kosovo nebo Tibet.
Je to skvělý systém. Tisíce a možná miliony lidí denně
promýšlejí a řeší důležité státní a mezinárodní problémy –
v hospodách, v kancelářích, v metru, všude slyšíte, jak tento
demokratický organismus nepřetržitě pracuje. To je pravá
demokracie. Ne hlouposti kolem voleb, ty jsou k ničemu. Jak
správně někdo řekl, kdyby byly volby důležité, už dávno by je
zrušili. Volby jsou jenom pro ty nejhloupější, kteří si ještě
myslí, že to něco znamená, když za vás zasedne v parlamentu
člověk a stará se důsledně o to, aby měl pořádnou imunitu,
kdyby se přišlo na jeho čachry, nebo o to, aby mohl jezdit
zadarmo tramvají. Každá politická strana, a to bez výjimky, si
okamžitě po vítězství ve volbách přivlastní celý stát a
využije ho k prosazení vlastní moci. V zásadě to znamená jen
obohacování dalších politiků a jejich kompliců v bankách a
úřadech. Všichni chtějí být ještě bohatší, než jsou. Líbí se
mi věta, kterou pronesl v 17. století Cromwell: „Jestliže
někdo vytváří mnoho chudých lidí, aby vzniklo pár bohatých, to
se nehodí do slušného státu.“ Pak začala v Anglii revoluce. U
nás takového Cromwella nemáme, naposledy se takto projevil
snad jen Jan Žižka.
My pochopitelně nepotřebujeme ani, Cromwella, ani Žižku, ani
žádnou revoluci, která by pořádně zatřásla touto prohnilou
společností a srazila by hřebínek všem, kteří se dostali
náhodou nebo špinavými kalkulacemi k moci a k penězům. Jsme už
mnohem civilizovanější a umíme si poradit. Protože jsme
demokratická společnost a máme dost rozumu i potřebné
vzdělání, vymysleli jsme nejúčinnější systém vládnutí a řešení
sebesložitějších otázek. Spočívá v tom, že všichni
demokraticky vládneme.
My se budeme moci klidně podívat do očí budoucím generacím, až
za námi přijdou a řeknou: „Jak jste mohli to nebo ono
dopustit? Jak se mohlo stát, že jste zničili zdravotnictví,
rozložili školství, zdevalvovali pojem práce? Jak jste mohli
dopustit takovou korupci na všech stupních, lži a podvody? Co
jste udělali s morálkou lidí?“
Na to je jednoduchá odpověď: „Všechno prodiskutujeme a
vyřešíme, ale nic nerozhodujeme, nic neprosadíme. A zatímco my
demokraticky vládneme, nahoře skupina lidí dělá politiku. To
je absolutní, totální demokracie, která má skvělé výsledky.“
„A kde jsou ty výsledky vidět?“
„Podívejte se do babyboxů. Tam to všechno leží.“ |
