|
|
„Velké sestry“ jsou stále nebezpečné
Od chvíle, kdy film Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem
s Jackem Nicholsonem v hlavní roli získal v polovině
sedmdesátých let pět Oscarů, není třeba nenapravitelného
výtržníka McMurphyho, který se dostal do psychiatrické léčebny
a tam svádí boj o svobodu svou i dalších spolupacientů
s vrchní sestrou Ratchedovou, zvlášť představovat. Ačkoli se
film promítal i ve státech na východ od železné opony, ve
znormalizovaném Československu bylo jeho uvedení zakázáno. Na
Formanův Přelet se proto jezdilo do německých a polských
příhraničních měst – třeba do Žitavy. Zážitek z filmu,
vnímaného jako metafora totalitního režimu, byl pochopitelně o
to silnější.
 Někdejší
filmovou předlohu – dramatizaci románu Kena Keseye (v češtině
Vyhoďme ho z kola ven) – z pera scenáristy a dramatika Dale
Wassermanna nyní uvádí pražské Divadlo Pod Palmovkou v režii
Petra Kracika a dramaturgii Ladislava Stýbla. Stále jde o
silný příběh s mnoha nadčasovými tématy, které není třeba
zvlášť aktualizovat. Stejně jako jiné Kracikovy inscenace má i
tato přesně vystavěnou dramatickou klenbu a opírá se zvláště
v hlavních rolích o výborné herecké výkony. Rozhodně to platí
o hostujícím Martinovi Stránském (alternace Petr Štěpán j.
h.), jehož McMurphy je vskutku nezvladatelný a umanutý
alfa-samec, který ostatní pacienty odírá v kartách, ale
zároveň v nich umí probudit pocit sebevědomí i chuti k životu.
Miroslava Pleštilová (alternuje Zuzana Slavíková) je svou
drobnou postavou zdánlivě obsazena proti typu „Velké sestry“.
Lze pochopit obavy této manipulátorky z anarchie na oddělení,
ale nelze přijmout její postupy – ztělesňují nebezpečí
suchopárné víry v řád vynucený za jakoukoli cenu. Vrchní
sestra je zcela asexuální a jejímu smyslu pro to, co je
„normální“, chybí vztah k tomu, co je přirozené a lidské.
Z dalších zajímavých výkonů je třeba zmínit alepoň Radka Zimu,
který v roli předsedy samosprávy pacientů Hardinga přesně
odstiňuje stavy, kdy se vlivem Murphyho osvobozuje od svých
neuróz, a chvíle, kdy jim zase propadá a spolu s ostatními se
opět vrací do područí vrchní sestry. Věčný zápas přirozené
touhy po volnosti s konformitou a zneužívanou mocí se odehrává
nejen Pod Palmovkou, ale známe ho i z reality žité teď a tady.
Vítězslava Šrámková, teatroložka
Foto Divadlo Pod Palmovkou |
