Číslo 20 / 2008.

V TOMTO ČÍSLE:.
Rozhovor s klavíristou.
Janem Simonem.

Pražské jaro 2008: pestrost jmen i žánrů

Letošní Pražské jaro není ve znamení velkých výročí. V programu mluví za sebe více jména umělců než dramaturgické linie. A pořadatelé mají ambici představit svět klasické hudby v celé jeho žánrové pestrosti. Je to i proto, že několik velkých jubilejí je za námi, zejména pak „mozartovský rok“ 2006, a následující roky připomenou velká výročí Gustava Mahlera a Bohuslava Martinů.
Ve štafetě zahajovacích koncertů bude letos pokračovat Filharmonie Brno se svým šéfdirigentem Petrem Altrichtrem. A je jen dobře, že tato prestižní událost je svěřována různým orchestrům a dirigentům včetně výjimečných zahraničních hostování, jako tomu bylo v roce 2005 v případě London Symphony Orchestra se sirem Colinem Davisem. Letos v Praze provedou 12. a 13. května Mou vlast hosté z Brna, ale v programu samotném anglické orchestry chybět nebudou.

Orchestry vždy atraktivní

Jedním z očekávaných vrcholů je dvojice vystoupení Symfonického orchestru BBC z Londýna s jeho současným šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem. Oba programy jsou atraktivní i náročné. Na prvním bude znít Symfonie č. 7 letošního jubilanta Miloslava Kabeláče (1908–1979), výrazné osobnosti české hudby 20. století, ovšem také jednoho z umělců diskriminovaných komunistickým režimem. Kabeláče doplní méně známá Symfonie Dmitrije Šostakoviče a Beethovenův Klavírní koncert č. 1 s mladým polským klavíristou, brilantním Piotrem Anderszewskim. Druhý koncert londýnského rozhlasového orchestru s nejlepším českým dirigentem současnosti bude ve znamení Symfonie Asrael, největšího a nejzávažnějšího orchestrálního díla Josefa Suka. Právě na uvedení tohoto díla se Bělohlávek svým způsobem připravuje od počátku roku a Asraela letos uvedl už s orchestry v Berlíně a v Ženevě. Jeho pražskojarní koncert bude mít i londýnskou předpremiéru.
Druhý významný britský orchestr přijíždí s dirigentem Markem Elderem a se skladbami dvou anglických klasických autorů – Edwarda Edgara a Ralpha Vaughana Williamse. Jde o Hallé Orchestra Manchester, jeden z orchestrů s vůbec nejdelší tradicí, který hrál mnohokrát i pod Edgarovou taktovkou. Tento autor bude na letošním Pražském jaru přítomen svou Symfonií č. 1 As dur, Williams pak písňovým cyklem Song of Travel se špičkovým kanadským barytonistou Gerardem Finleym.

Tradiční i kontroverzní hosté

Ne každý zahraniční orchestr je zároveň světový orchestr – světovost se chápe jako označení kvality a ne jako zeměpisný termín. Avšak mezi světové orchestry od dob legendárního šéfa Jevgenije Mravinského patří rozhodně Petrohradská filharmonie. Ta přijíždí letos s dirigentem Jurijem Těmirkanovem a nejpopulárnějším možným programem, kterým je výběr z baletu Labutí jezero Petra Iljiče Čajkovského a Symfonické tance Sergeje Rachmaninova.
Přivítáme také tři výrazné východoevropské orchestry. Tradičním hostem je Slovenská filharmonie, která přijíždí se svým mladým šéfem Petrem Ferancem a Metamorfózami Eugena Suchoně. Polský komorní orchestr doprovodí populárního i kontroverzního houslistu Nigela Kennedyho. Tento fenomenální virtuos rád kombinuje svět klasické hudby a image rockových hvězd, takže Mozart i Beethoven v jeho programu pravděpodobně nebudou jenom vídeňskými klasiky. Pražské jaro letos uzavře Budapešťský festivalový orchestr se svým šéfdirigentem Ivánem Fischerem a převážně dvořákovským programem. Od roku 2003, kdy festival naposledy uzavírala Beethovenova Devátá, se podoba závěrečného koncertu mění i hledá. Letos je jeho první polovina mozaikou drobnějších skladeb a v druhé polovině uslyšíme vynikajícího klavíristu Andráse Schiffa v Klavíním koncertu g moll Antonína Dvořáka.

Všude dobře, doma nejlíp?

České orchestry doplňují nabídku Pražského jara mnoha směry. Česká filharmonie vystoupí dvakrát a s výraznými sólisty. Na koncertu, který je poctou Karlu Ančerlovi u příležitosti stého výročí dirigentova narození, vystoupí houslistka Julia Fischerová s Dvořákovým koncertem, dirigovat bude mladý Rakušan Christian Arming a program vyvrcholí Mahlerovou První symfonií. Pod taktovkou svého bývalého šéfdirigenta Zdeňka Mácala provede Česká filharmonie i jeden náročnější program s Brahmsovým klavírním koncertem č. 1 d moll, sólistou bude Rudolf Buchbinder, a monodramatem Erwartung (Očekávání) Arnolda Schönberga v ústřední roli s mezzosopranistkou Dagmar Peckovou. Jde o proslulé dílo na hranici pozdního romantismu a hudby 20. století. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK představí ryze brahmsovský program a pod taktovkou svého šéfdirigenta Jiřího Kouta provede Dvojkoncert a moll s českými sólisty dvou generací, Václavem Hudečkem a Janem Páleníkem, a poté Symfonii č. 4 e moll. Symfonický orchestr Českého rozhlasu vystoupí v souvislosti s oslavami 85. výročí založení Českého rozhlasu pod taktovkou svého šéfdirigenta Vladimíra Válka v reprezentativním programu se skladbami Otakara Jeremiáše, Antonína Dvořáka a Sergeje Prokofjeva. Ke stejnému výročí se váže i vystoupení Radio Big Bandu Praha pod vedením Václava Kozla v Mercedes fóru.

Pěvecká legenda a mistři klavíru

Samostatnou kapitolou je letošní hostování slovenské mezzosopranistky Edity Gruberové. Tato pěvecká hvězda se blíží k závěru své dráhy, ale každé její vystoupení z poslední doby, ať už ve Vídni či Mnichově, je vnímáno jako neopakovatelná událost a umělecký triumf. V roce 2006 na Pražském jaru provedla jedinečný písňový recitál, které uvádí velmi vzácně. Letos jí uslyšíme ve výběru z nejslavnějších koloraturních árií, tedy právě v tom oboru, kde si právem získala světovou proslulost. Edita Gruberová je sice dnes největší operní hvězdou slovenského původu – ovšem ne hvězdou jedinou. O tom bude možné se přesvědčit na vystoupení mladé sopranistky Adriany Kučerové, kterou doprovodí v aule Vysoké školy ekonomické výtečný slovenský komorní orchestr Capella Istropolitana.
V pravidelných periodách dává Pražské jaro prostor klavíristům. Letos se měly sejít tři legendy své generace, ale po odřeknutí Maurizia Polliniho zůstávají dvě – Alfréd Brendel a Ivan Moravec. Sedmasedmdesátiletý Brendel, který letošní sezonou uzavírá svou kariéru, chystá na festival průřez světem vídeňského klasicismu a v jeho programu se setkává Haydn, Mozart, Beethoven i Schubert. Osmasedmdesátiletý Ivan Moravec sáhne do svých proslulých kreací ze skladeb Clauda Debussyho a Fryderyka Chopina. I náhrada za Polliniho je ovšem důstojná a s třetím sólovým recitálem vystoupí Rudolf Buchbinder, ceněný a spolehlivý interpret děl Ludwiga van Beethovena, ze kterých tentokrát vybral jeho nejrozsáhlejší a nejdůmyslnější klavírní opus: Třiatřicet variací na valčík Diabelliho. U nás méně známý pianista Vitalij Berzon připomene na jednom z Nokturen tradiční ctnosti ruské klavírní školy. Bílou vránou mezi klavíristy je celovečerní recitál houslistky Midori.

Do všech stran

Festivalová premiéra čeká soubor Ostravská banda, který založil Petr Kotík a provádí s nimi objevné i odvážné projekty soudobé hudby. Příznivci jazzu naopak přivítají jinou legendu – Wayna Shortera a jeho kvarteto. V programu ale najdeme i kvarteto v nejklasičtější podobě, vynikající Pražákovo kvarteto uvede dva kombinované programy s „první“ a „druhou“ vídeňskou školou a postaví vedle sebe Josepha Haydna a Antona Weberna. Komorní hudbu Josefa Suka a Antonína Dvořáka uvede ve zvláštním projektu mezigenerační komorní ansámbl, jehož nejstarším členem je houslista Josef Suk a nejmladším houslista Miroslav Ambroš, dále pak Karel Untermüller, Jiří Bárta a Jan Simon.
Scénu autentické interpretace staré hudby letos reprezentuje Musica Florea, která pod vedením Marka Štryncla a s chlapeckým sborem Boni pueri uvádí Mozartovo Requiem. Z hostů je to soubor Il Fondamento s programem výhradně z děl největšího českého barokního skladatele J. D. Zelenky. A proslulý Huelgas Ensemble s Paulem van Nevelem, specializovaný na franko-vlámskou polyfonii. Vystoupení souboru Doulce Mémoire ukáže na propojení mezi domácí a zahraniční scénou interpretace staré hudby. A úplně jiný dotek historie lze očekávat v rámci Dne pražských varhan ve čtyřech chrámových prostorách i v Obecním domě. Svébytným setkáním historie a současnosti je projekt Dialog lidského hlasu a strun Scholy Gregoriany Pragensis s violoncellistou Jiřím Bártou, kteří začínají gregoriánským chorálem, pouští se do osobitých improvizačních prvků a končí originální podobou skladby Fratres od klasika duchovní hudby 20. století Arvo Pärta.
Série zajímavých koncertů se odvíjí od loňské a letošní soutěže Pražského jara. Loni se soutěžilo v oborech lesní roh a dirigování, což umožňuje oba vítěze přivítat na společném koncertu. Podobu veřejného koncertu má obvykle finále, letos v kategoriích klarinet a hoboj, kdy finalisty doprovodí Pražský komorní orchestr a Plzeňská filharmonie. Podobnou atmosféru setkání s nejmladší uměleckou generací mají už několikátým rokem velmi úspěšná nedělní matiné, letos byli pozváni k samostatným dopoledním recitálům klarinetista Jan Mach, basista Jan Martiník a houslistka Tereza Přívratská. Program Pražského jara tradičně doplňují operní představení z nabídky sezony Národního divadla a Státní opery Praha.

Jindřich Bálek, redaktor ČRo 3 – Vltava

Foto archiv, Philips & Benjamin Ealovega, Ronnie Wright.