|
|
Láska ve třech podle Greena
 Na
počátku stál román Grahama Greena Konec dobrodružství, který
režiséra Neila Jordana zaujal natolik, že se rozhodl jej
natočit. Jeho adaptaci však Česká televize v pondělí 26.
května uvede pod názvem Hranice lásky. Oproti předloze se
částečně liší: režisér svému dílu vtiskl především rozměr
retrostylizace, jímavě se opírající o hnědavé odstíny. Původní
syrové vyprávění tak do značné míry uhladil, když popustil
uzdu sentimentu.
Budeme-li se na Hranice lásky dívat pozorněji, pod
distingovaným zevnějškem odkryjeme osvědčené postupy, stylově
i pocitově navazující na kdysi slavné melodrama Pouto
nejsilnější. Příběh je zasazen do válečných a těsně
poválečných reálií: spisovatel Maurice Bendrix (Ralph Fiennes)
vzpomíná na vášnivý vztah s ženou svého kamaráda. Milostný
trojúhelník vykazuje v lecčems bizarní prvky – třeba ženu dává
sledovat nikoli podváděný manžel, jak bychom očekávali, nýbrž
její milenec. Jenže láska ve třech nabude nečekané podoby,
když žena onemocní (zlověstný kašel je ovšem exponován hned od
začátku) a milenec se s manželovým vědomím nastěhuje do její
rodiny.
Film je vyprávěn jako proud vzpomínek: zamilovaný hrdina je
zmítán vášní i pochybnostmi, snaží se své city vtělit do
literární podoby. Greene vysunul do popředí otázku
náboženského přesvědčení, které zkoumá z nejrůznějších úhlů –
jednu z důležitých zápletek tvoří ženin slib, že za záchranu
milence zraněného při bombardování se vzdá lásky k němu.
Sobecký Bendrix však tuto ušlechtilou pohnutku nikdy
nepochopil. Jenže ve filmu se tato rovina mění v pouhé
vycpávkové klišé, přehlušované vypjatými erotickými scénami.
Jan Jaroš, filmový publicista |
