|
|
 Václav
Kasík,
generální ředitel Českého rozhlasu
Začněme pohledem do minulosti. Ke kterým ze slavných jmen
rozhlasové historie máte zvlášť silný osobní vztah?
Nemohu pominout zakladatele rozhlasového vysílání, kteří
dokázali prosadit zcela nový technický vynález, jemuž okolí
nedůvěřovalo a zpočátku jej považovalo za pouťovou atrakci.
Jména Eduard Svoboda, Miloš Čtrnáctý, Josef Strnad či Ladislav
Šourek budou už navěky s rozhlasovým vysíláním těsně spjata.
Díky nim předchůdce Českého rozhlasu – Radiojournal – byl
druhou stanicí v Evropě, která zahájila pravidelné rozhlasové
vysílání. Nemohu dále pominout lidi, kteří s obrovskou odvahou
vysílali ve dnech Květnového povstání – za všechny připomenu
alespoň hlasatele Zdeňka Mančala či reportéra Alfréda
Technika. Stejně tak se mi v mysli vybaví rozhlasoví
pracovníci čelící srpnové okupaci roku 1968. S těmito
vypjatými okamžiky je spojena spousta jmen odvážných
rozhlasáků, ale kdybych některé z nich vyjmenoval, právem by
mi neodpustili ti, které bych mohl ve výčtu opomenout.
Které momenty z pětaosmdesátileté historie českého rozhlasu
považujete za klíčové?
Roky 1945 a 1968, kdy rozhlas mobilizoval a stál v čele boje
za demokracii. Rok 1989, kdy rozhlas jako jeden z prvních
začal vysílat programová prohlášení Občanského fóra a připojil
se ke generální stávce. První leden 1993, kdy vznikla
samostatná veřejnoprávní instituce Český rozhlas jako nástupce
Československého rozhlasu a všech jeho předchůdců. A konečně
21. říjen 2005, kdy bylo zahájeno řádné digitální vysílání a
vznikly první digitální stanice Českého rozhlasu.
Seznam osobností profesně spjatých s rozhlasem je antologií
českého kulturního a společenského života 20. století. Zdá se
ale, že současný trend dává prostor spíše univerzálním
osobnostem moderátorského nebo bavičského typu a tvůrci
přicházejí do vysílání spíš zvenku, jako hosté vysílání. Dříve
si specialisté ve vědeckých nebo kulturních oborech „přibrali“
moderování, dnes je to samostatná profese. Myslíte, že je to
nevyhnutelný vývoj?
Moderní rychlá doba s sebou nese neuvěřitelný nárůst poznatků
v každém oboru. Lidé se stále více specializují, ubývá
takzvaných renesančních osobností, které ovládaly mnoho oborů.
Vznikají obory nové – a mezi nimi i obor moderátor. Tomuto
vývoji se nedá vyhnout a je to dobře. Nestranný moderátor,
jinak vnímáno hostitel, může pozvat do vysílání osobnosti z
různých oborů nebo několik specialistů, a jeho profesionální
výbava mu umožní diskusi řídit. Musí mít značný, jak já říkám,
vědomostní převis. Profesi moderátora však najdeme pouze u
určitých typů stanic. Například ve vysílání stanice Vltava je
mnoho odborníků – hudebních či literárních vědců, jejichž
práce u mikrofonu není moderování.
Na počátku se vysílalo hodinu denně z jediné vysílačky a
koncesionáři se nepočítali ani v desítkách. Kolik hodin vysílá
Český rozhlas v souhrnu všech stanic dnes a kolik má celkem
posluchačů?
V roce 2007 stanice Českého rozhlasu celkem odvysílaly 402 057
hodin. K tomu můžeme připočíst 8760 hodin pořadů, které
vytvořil Český rozhlas 7 – Radio Praha pro zahraničí. Denně si
některou ze stanic Českého rozhlasu naladí jeden milion šest
set dvacet dva tisíc posluchačů. Týdně si některou z našich
stanic naladí dva a půl milionu posluchačů. Moderní
technologie a členství Českého rozhlasu v mezinárodních
rozhlasových organizacích navíc umožňují, aby si naše vysílání
naladily další miliony lidí po celém světě. V roce 1999 měl
Český rozhlas jedenáct stanic, dnes jich je rovných dvacet.
Milan Pokorný
Celý rozhovor najdete v tištěném vydání Týdeníku Rozhlas – na
stáncích od 20. 5. |
