|
|
Studie citové vyprázdněnosti
 Začínajícím
anglickým tvůrcům, kteří v druhé půli padesátých let minulého
sto-letí ovládli nakladatelství, jeviště i filmová plátna, se
nikoli náhodou přezdívalo rozhněvaní mladí muži – natolik
zavrhovali popisnou veteš tehdy převažujících hitů. Upozornili
na sebe deziluzivními průhledy na přítomnost, upřednostňovali
dokumentaristicky věrné, nepřikrášlované pojetí, postavy se
vyznačovaly rozpornými rysy. Mezi čelné představitele tohoto
hnutí se zařadil režisér Tony Richardson, jenž debutoval
přepisem Osbornova dramatu s příznačným názvem Ohlédni se v
hněvu, který v neděli 8. června v 16.55 uvede ČT 2.
 Spolehl
se na herecký um Richarda Burtona, schopného zprostředkovat
masivní pnutí vznětlivé povahy. Burton pojednal svého Jimmyho
Portera jako věčně navztekaného outsidera. Sžírá ho podvědomá
nenávist k blahobytnějšímu prostředí, z něhož pochází jeho
žena, čiší z něho neotesanost a citová prázdnota. Jeho hněv,
jakkoli se často blíží k dětinskému vzdoru, jak naznačuje
třeba provokativně hlučné troubení na trubku, však poznamenává
i jeho soukromí. Odcizuje se manželce, která si s jeho
jednáním neví rady. Jeho bolestné tápání přesto nezůstává bez
šance na pozitivní změnu...
Režisér překonal divadelní zakotvení příběhu, prochází
ulicemi, obhlédne skrývající se dvory, navštíví tržnici i
taneční klub. Cílevědomě nakládá se zaměřením i velikostí
záběrů, od zevšeobecňujících nadhledů se rychle přesouvá k
expresivním detailům tváří, aniž by přitom rezignoval na jisté
poetické okouzlení městským prostředím, jenž člověka – ať chce
či nechce – pohlcuje.
Jan Jaroš, filmový publicista |
