|
|
 Dobrodruh a
fantasta Horacio Quiroga
Jedno jméno nemůže vltavský Španělský rok rozhodně opomenout:
Horacio Quiroga (1878–1937). Uruguayský básník, prozaik a
dramatik, autor uhrančivých próz z jihoamerického pralesa, je
jedním ze zakladatelů moderní hispanoamerické povídky.
Ideální téma pro Schůzky s literaturou – v neděli 8. června ve
20 hodin na ČRo 3 – Vltava.
 Muž
mnoha zaměstnání – novinář, středoškolský profesor, fotograf,
filmař, diplomat a farmář – zažil v roce 1903 rozhodující
událost pro svůj další život: jako fotograf vědecké expedice
tehdy navštívil zříceniny jezuitské misie, takzvané redukce,
San Ignacio v provincii Misiones na severovýchodě Argentiny.
Tento první kontakt s divokou přírodou na rozhraní pampy a
pralesa Quirogu silně ovlivnil. Vrátil se sice do hlavního
města, kde působil jako profesor a účastnil se literárního
dění, ale na Misiones nezapomněl. Za zděděné peníze zakoupil
roku 1906 pozemek u San Ignacia a řadu let se zde pokoušel
vybudovat prosperující hospodářství. Zároveň nepřestával psát.
Když se roku 1917 po sebevraždě ženy vrátil do Buenos Aires,
byl již uznávaným spisovatelem.
Quirogovy počátky jsou spjaty s literárními vlivy přelomu 19.
a 20. století. Spisovatele ovlivňuje modernismus, dekadence,
ale i starší vzor E. A. Poea, autor vstřebává podněty od
francouzských a ruských realistů a naturalistů. Stopy cizích
vlivů však postupně ustupují a Quirogův styl nabývá na
originalitě. Po dlouhém období, kdy publikoval povídky
časopisecky, přichází roku 1917 první knižní výběr Povídky o
lásce, smrti a šílenství, který mu získal pověst vynikajícího
povídkáře.
Část textů jsou příběhy „s tajemstvím“, které nesou stopy
romanticko-modernistické poetiky, situované do města a
tíhnoucí k fantasknu, k druhému okruhu patří
realisticko-naturalisticky laděné příběhy z pralesa
s autobiografickými prvky. Oba okruhy spojuje téma smrti,
především smrti tragické, kterou autor důvěrně znal. Povídkám
je společná i výrazová úspornost, dramatická zkratka a
působivé zakončení.
Quirogovy nejlepší texty (český výbor jeho povídek vyšel roku
1978 pod názvem Návrat anakondy) prokazují, že jeho povídková
tvorba vstřebala dobové podněty a zároveň svou dobu přesáhla.
Otevřela cestu jednak laplatské fantastické povídce, jednak
proudu regionální prózy. Tvorba Horacia Quirogy představuje
důležitý mezník ve vývoji latinskoamerické povídky a svým
významem překročila hranice autorova kontinentu.
Petr Turek, redaktor ČRo 3 – Vltava
Foto René Kočík |
