|
|
 Midori,
houslistka
Vaše vystoupení v jedenácti letech na koncertu Newyorské
filharmonie odměnilo publikum ovacemi vestoje. Jak k tomuto
úspěšnému debutu došlo?
V červnu 1982 jsem se poprvé setkala s dirigentem newyorských
filharmoniků Zubinem Mehtou. Poslechl si mě a přišel s nápadem
pozvat mě jako překvapení na tradiční silvestrovský koncert.
Oproti očekávání jste nestudovala vysokou hudební školu, ale
genderová studia a psychologii. Proč špičková hudebnice jako
vy věnuje tolik energie disciplínám, které s jejím oborem
nesouvisejí?
Nejdříve jsem několik let studovala hudbu na newyorské
konzervatoři The Juilliard School, ale vždycky jsem si přála
jít na univerzitu. Původně jsem předpokládala, že předmět mého
dalšího studia bude mít vztah k umění, jenže pak jsem
absolvovala v rámci základních studijních povinností úvodní
kurz psychologie a tento obor mě naprosto uchvátil. Podobným
způsobem jsem se pak dostala k genderovým studiím. Svět je
plný možností, vždy jde o věc volby. Toto rozhodnutí mi
poskytlo příležitosti obohatit své vzdělání i v jiné než
hudební oblasti. A musím říci, že teprve univerzita mi
„otevřela oči“.
Založila jste několik organizací, které mají cíl
zpřístupnit umění a hudební výchovu co nejširšímu okruhu
zájemců včetně chudých a postižených dětí. Kde lze spatřovat
impuls k této nadační činnosti?
Hudba dokáže každému člověku poskytnout radost a silné
zážitky. Za všemi mými projekty stojí proto jeden společný
cíl: učinit ji maximálně přístupnou a dosažitelnou. Chtěla
bych napomoci tomu, aby ji bylo slyšet a provozovat všude, kde
to je jen trochu možné. Ideálem by podle mě bylo, kdyby v
každé škole byla hudebně zaměřená třída a kdyby poslech hudby
a její aktivní provozování byly dostupné kdekoli a lidem
každého věku. Je pro mě velice důležité, že své znalosti a
zkušenosti z práce v různých organizacích mohu sdílet
s mladými hudebníky, které se mi daří, jak doufám, do této
činnosti zapojit. Každý z mých projektů, ať jsou to
profesionální vystoupení, výuka špičkových muzikantů, hudební
výchova dětí nebo dobrovolnická činnost, motivuje a inspiruje
obě strany. Jsem velice ráda, že se mohu věnovat všem těmto
aktivitám.
Milan Pokorný, vedoucí Redakce vážné hudby ČRo
Celý rozhovor najdete v tištěném vydání Týdeníku Rozhlas – na
stáncích od 3. června. |
