|
|
 Ivan
Kraus,
spisovatel
Zvláštní lidé
Často o nich čteme v novinách.
Ženy vypadají vždy skvěle.
Sedí většinou v pěstovaných zahradách, na terasách svých domů
nebo v uklizených, perfektně zařízených bytech. Upravené a
krásné ochotně sdělují unaveným novinářům (kteří sotva drží
mikrofon nebo kameru), proč tak dobře vypadají. Tvrdí, že
denně trochu cvičí, chodí do koupelí a na masáže. Přiznávají,
že také pravidelně spí, meditují a vaří kaloricky vhodnou
potravu.
Pánové sdělují s úsměvem, že hrají golf, tenis nebo se věnují
jachtingu.
Vídáme je obvykle v bazénu, na kole nebo v sauně. Často je
zastihneme, jak se usmívají na zasněžené sjezdovce nebo u
moře. Neleží tam však nečinně jako většina nešikovných lidí,
kteří se musí nejprve vzpamatovat z cesty po přecpané dálnici
nebo zpožděném letu. Jsou aktivní. Potápějí se, plavou, běhají
po pláži nebo se věnují surfingu. Jsou vždy opálení a s
úsměvem vysvětlují, že jsou ve formě proto, že se vyhýbají
stresu a vedou správnou životosprávu.
Jsou to zvláštní lidé.
Všiml jsem si, že nejsem sám, koho zaujali.
Lidé spěchající na poslední chvíli do práce metrem nebo
autobusem mívají často časopis otevřený na stejné stránce.
Dokonce i pacienti v čekárně u lékaře číhají na okamžik, kdy
bude volný magazín s článkem o zvláštních lidech.
Jednoho dne jsem se rozhodl, že udělám něco pro své zdraví a
napodobím je.
Opatřil jsem si kolo a každý den jsem vyrazil na projížďku.
Občas jsem zastavil a cvičil. Pak jsem šel se psem na
procházku. Odpoledne jsem hrál tenis.
Také žena nelenila. Nejprve šla na masáž, pak plavat. Přitom
stihla ještě správnou dávku aerobiku.
Nakoupili jsme hodně zeleniny, ovoce a doporučené potravy. Pak
jsme se věnovali přípravě zdravého jídla.
Když jsme zjistili, že nám nový způsob života sice vyhovuje,
ale zabírá kupodivu více času, než jsme předpokládali,
usoudili jsme, že bude nutné program lépe zorganizovat.
Zkrátil jsem trochu procházku se psem, abych stihl plavání a
podvečerní běh.
Žena si přehodila aerobik s masáží a ušetřila dvacet pět
minut. Dík tomu jsme stačili namočit boby a vylisovat šťávu z
kiwi.
Druhého dne zvládla žena i stlaní a já dokonce vyluxoval,
protože jsme přehodili jógu až na odpoledne. Přesto nás časem
zdravý život vyčerpal natolik, že bylo nutné abychom si – jak
je to ostatně předepsáno – během dne trochu odpočinuli.
Proto jsme opět změnili rozvrh.
Jezdil jsem sice dál na kole, ale už ne do lesa, nýbrž do
čistírny. Nebo na nákup. Zároveň jsem s sebou bral psa.
Žena zatím připravovala bylinný čaj a přitom cvičila.
„Hlavně se nesmíme nechat odradit drobnými nedostatky,“
upozorňovala mne v koupelně, když s obličejem pokrytým
nějakými výživnými slupkami dělala obličejová cvičení proti
vráskám.
„Jistě,“ řekl jsem, sotva jsem chytil dech po zdravotní
projížďce na terénním kole do pojišťovny.
Naposledy jsme zvláštní lidi zahlédli v televizi.
Skupina opálených lidí si skákala do řeči. Křičeli do
mikrofonu, že hlavní je věnovat se svému tělu. Pak sedli na
kola a obklopeni učesanými dětmi a vykartáčovanými psy
vyrazili do lesa. Bohužel jsme se už nedozvěděli, zda i psy
čekal v lese nějaký program, protože nám vypnuli proud.
Ukázalo se, že jsme už nějaký čas nezaplatili elektřinu,
protože to jediné, co jsme při zdravém způsobu života
nestihli, bylo vydělat peníze.
Když se naše finanční situace zhoršila natolik, že jsme si
museli vzít půjčku, a když jsem během jednání o kreditu v
bance náhle usnul, vrátili jsme raději k nezdravému životnímu
stylu.
Zvláštním lidem se od té doby raději vyhýbáme.
Ostatně mluví se o nich v poslední době tak často, že pomalu
přestávají být výjimeční.
Zdá se naopak, že brzy budou zvláštní lidé, kteří věnují
většinu času tomu, aby stihli nějakou práci. |
