|
|
Na Rosinantě za vysněnou Dulcineou
 Osvěžení
v horkých letních dnech nabídne rozhlasová Vltava: četbu z
„arcidíla světové literatury“ – románu Důmyslný rytíř Don
Quijote de la Mancha.
Jeho autor, španělský prozaik, dramatik a básník Miguel de
Cervantes y Saavedra (1547–1616), patrně původně zamýšlel
parodovat rytířské romány inspirované anonymním románem z 15.
století Amadís Waleský. Původní úmysl však autorovi přerostl v
rozsáhlý a hluboký obraz titulního hrdiny, doby a lidského
života vůbec. Světoznámý román vstupuje do složitého kontextu:
Cervantes boří „babylonskou věž rytířských románů“, paroduje
román pastýřský, utopický i dobrodružný, vyrovnává se
s podněty románu pikareskního.
Don Quijote, který toužil světu vnutit svůj ideál, a jeho
nerozlučný druh Sancho Panza, postava vytvořená ze zemské tíže
a zdravého rozumu, vyjadřují symbolicky dualismus španělského
ducha, neustálé střetání ideálu, iluze a snu s realitou, které
je bohatým zdrojem komiky i tragiky.
První díl Dona Quijota měl roku 1605 velký úspěch u čtenářů,
kteří jej četli jako humorný román. Když pak roku 1614 vydal
dosud nezjištěný autor „pokračování“ Dona Quijota, Cervantes
urychleně dopsal druhý díl, v němž postavy odsuzují své
falzifikáty v nové hře fikce a skutečnosti.
Šlechtic Don Quijote de la Mancha je poblázněn četbou
rytířských románů a vydává se na pouť za ideálem svého srdce –
vysněnou Dulcineou. S ideálem však kontrastuje vzhled
stárnoucího rytíře i jeho ubohá herka Rosinanta. Množství
protivenství během cesty zdůrazňuje rozchod iluzí s realitou.
Řada komických dobrodružství a pasáží parodujících rytířské
romány je prokládána epizodickými vyprávěními, spjatými
motivem cesty a pouti. Titulní hrdina je komický i tragický
zároveň.
Romanista a literární historik Václav Černý v roce 1966
napsal, že Cervantes stvořil „časově první román dějin naší
kultury, možná dosud vůbec největší a nejhlubší román naší
vzdělanosti“.
Rozhlasová adaptace Důmyslného rytíře Don Quijote de la Mancha
z konce sedmdesátých let minulého století posluchače rozhodně
nezklame. Dvanáctidílnou četbu na pokračování z překladu
Zdeňka Šmída upravila Květa Kuršová. V roce 1978 ji natočil
režisér Vladimír Tomeš a účinkují v ní mimo jiné Radovan
Lukavský, Petr Haničinec, Eva Klepáčová, Petr Oliva, Ladislav
Frej, Ladislav Potměšil, Blanka Bohdanová, Milena Dvorská, či
Miloš Hlavica. Od pondělí 14. července vždy v 18.30 vysílá ČRo
3 – Vltava.
Petr Turek, redaktor ČRo 3 – Vltava
Foto archiv |
