|
|
 Věra
Nosková,
spisovatelka
Přece by nám nelhali!
„Ó bozi – to je někdy skutečně těžký, láska má mnoho podob. My
ženy to máme velmi složité a muži naše složitosti nechápou.
Tak se na to podívejme, ó jé, tady se nám to trochu kymácí.
Ano, zlatíčko. V kterém se narodil znamení? Tak se na toho
ráčka podíváme.“ Suverénní osoba z rodu světských chrastí
náramky jako chřestýš, blýská masívními prsteny a vrhá
z obrazovky falešné úsměvy. Hraje roli čarodějky, neboť část
populace na tyhle věci věří a je ochotna za ně platit. Kde je
poptávka, vystartuje nabídka, proti tomu nelze téměř nic
namítat, tak náš svět funguje a máme z toho prospěch.
Těžit z naivity a důvěřivosti je jedno z nejveselejších
podnikání plné pouťových manýrů a jednoduché manipulace, je to
hra, kterou odedávna hrají mastičkáři, taškáři a podvodníci
s moulíky, dobráky a důvěřivci. Klam, podvod, past, mimikry
jsou běžné strategie živočichů, a od toho jsme chytré opice,
abychom každou vymyšlenost přírody dovedli k dokonalosti.
Takto přemýšlím nad osobou, která na obrazovce ledabyle
rozkládá a shrnuje karty, ani je nijak nestuduje, zato pusa jí
jede jak kulomet. Ženské jí volají, celé pryč z toho, že slyší
svůj hlas z televize a že jim ta, vlastně slavná, madam
odpovídá jako nějaká kamarádka.
„Kolik je vám let?“ ptá se pokaždé. Dvacet, hlesne mladá žena.
„Vy jste taková roztomilá beruška! Přeju vám trpělivost
s tímto prazvláštním mužem,“ švitoří věštkyně. „Kolem nás se
tetelí prapodivná atmosféra.“ Při dolním okraji obrazovky se
dá buď bezchybným zrakem, nebo lupou rozeznat informace, že
minuta stojí 72,- Kč. Ženy telefonují jedna za druhou, sem tam
se do té pomyslné fronty vetře i muž – drahoušek.
Jako bych si ten e-mail přičarovala – za dva dny nato čtu v
poště příběh mladé ženy z venkova. Brala to zpočátku jako
poněkud dražší úlet, obrátila se na další věštkyni z tohoto
čarodějnického hnízda. Měla starost o kamaráda, neboť se jí
zdálo, že se do ní, vdané maminky toho času na mateřské,
zamiloval. Náklonnost mužského potěší každou ženu, ale jsou
situace, kdy si s ní nevíme rady. „Karty mi jasně ukazují, že
je tu láska. A kde je láska, je možné všechno,“ culila se
čaroda. Mladou paní zasekla jak zkušený rybář rybku, ta jí
začala volat opakovaně.
Účty za telefon narůstaly, úspory na letní dovolenou tály. Za
čas bylo fuč sedmnáct tisíc, ale láska se pořád ještě
nevyvrbila. Co teď? Obchodnice s iluzemi navrhla své stálé
klientce, že provede ve prospěch lásky obřad bílé magie a to
za 1800,- Kč. Za dva dny přišla SMS: obrad proveden, poslete
peníze. Mladá žena se ale už začala z fascinace probírat,
podvod jí došel a za obskurní a navrch nedoložený obřad
zaplatit nechtěla. Věstkyně zdivočela. Začala vyhrožovat tu
právníkem, poté obřadem magie černé, která uvrhne neplatičku
do neštěstí. Nakonec se úplně odkopala, když začala ženu
vydírat: prásknu to všechno vašemu manželovi!
Přece by nám nelhali! Říkáme si od nejstarších věků, my,
kuřátka prostomyslná, zatímco se bystré kuny dobývají do
našich domovů. Co z toho plyne? Když už musíme něčemu věřit,
tak svým pochybnostem. |
