|
|
 Pán
z Pístova
Kde se narodil, to se pořádně neví. Ani rok není jistý. Snad
se tak stalo roku 1454. Jeho jméno sice zní docela česky, ale
původem je to Rakušan. Možná že se v jeho příjmení odráží jeho
rodiště, pakliže jím byl tyrolský Ried. Seznamte se: Benedikt
Rejt z Pístova – další postava Velkých osudů (v úterý 21.
října v 17.30 vysílá ČRo 2 – Praha).
 K
nám se dostal někdy v osmdesátých letech 15. století, přičemž
se cestou stavil v jižním Německu, kde působil (patrně) jako
pevnostní stavitel. Jako architektovi se mu podařilo spojit
pozdně gotickou tradici (byl mistr síťové klenby) s novými
renesančními prvky (což byla dosud nevídaná obdélníková okna).
Výsledkem byl harmonický celek, který reagoval na potřeby
reprezentace, ale i na nové umělecké cítění a hledání.
Poměrně rychle se stal ředitelem stavební hutě Pražského
hradu. Projektoval u nás mimo jiné severní opevnění s věžemi
Daliborkou a Mihulkou, v prostoru Starého královského
paláce vybudoval Jezdecké schody, Ludvíkovo křídlo a křídlo
Staré sněmovny, a hlavně – Vladislavský sál, reprezentační
místnost v tehdy zcela neobvyklých rozměrech, zaklenutou
pozdně gotickou klenbou, ale prodchnutou novým, renesančním
cítěním.
Navrhl a postavil chrám svatého Mikuláše v Lounech i loď
chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře. Jeho rukopis nese zámek
Blatná, zámek Frankenštejn v Kladsku, opevnění hradů Švihova a
Rabí. Patří mu rovněž autorství pražské Pinkasovy synagogy.
Podařilo se mu něco, co málokterému staviteli, král mu dokonce
udělil šlechtický titul – stal se z něj pán z Pístova.
Josef Veselý, redaktor ČRo Brno |
