|
Rádio je moje srdeční
záležitost
Sešli jsme se v kavárně Slávie. Bylo jedno z prvních
melancholických podzimních dopolední. Jedl croissant a zapíjel
ho kávou. Bylo vlídno a příjemno. Jen řinkot tramvají nás
odděloval od protější budovy, kam nám oběma tu a tam uklouznul
pohled. Národní divadlo! Co mu při pohledu na tuto budovu
táhne hlavou? přemýšlela jsem. My jsme se ale domluvili, že si
budeme povídat o rozhlase. Za více než pětapadesát let
spolupracoval snad se všemi režiséry, natočil předlouhou řadu
rozhlasových inscenací, četl prozaická díla, interpretoval
poezii, vyprávěl dětem pohádky… Vždy zcela nezaměnitelným
způsobem. Pan Luděk Munzar...
rozhovor
>>> |