|
|
 Věra
Nosková, spisovatelka
Proklikat se k třídní nenávisti
Jsme připoutáni k monitoru počítače, šplháme po síti internetu
jako pavouci! Zatahujeme závěs, aby nám jarní světlo
nevyšisovalo obrázky a text na obrazovce. Jsme bledí, jaksi
sesedlí a míváme bolavou až zdevastovanou krční páteř. Počítač
piští jako tinitus. Cosi píšeme, tvoříme, věčně nám hoří
termíny, napojujeme se, sháníme, klikáme. Internet nám strká
pod nos zboží, zábavu, změť informací, vědomosti, plkání,
filmy, zprávy, holé zadnice a silikonová prsa, hudbu, hry.
Většinu nabídky ignoruji, ale vděčně přijímám od známých
komponované fotoseriály. Jsem nadšená z družicových snímků
Země, snesu i kýčovité prezentace zemí proslavených nevšední
přírodou či bizarní kulturou. Kanadské lesy, hory a vodopády
stejně jako japonské zahrady těžko osobně spatřím.
„Hledám ve dvou, hledám sám, někde kleju, někde žebrám, večer
zas o hladu uléhám,“ drnká na nervy sužované marasmem
současnosti nezapomenutelný Jan Werich, zatímco na monitoru
defilují tváře českých politiků s čísly fixních platů,
prebend, náhrad a majetků. Komponované fotoseriály od
anonymních tvůrců mívají i sarkastický tón a oblíbený drsný
humor, takže si je přeposíláme téměř automaticky, abychom se
na chvilku navzájem vytrhli z lopotné práce. Kolik jen dam
jsem obšťastnila fotografiemi herečky v civilu aneb Co dokáží
vizážisté. Panebože, chudák Pamela! Nešťastná šereda Jessica.
A jak je odpudivá Madonna s ksichtem vyschlé kudlanky nábožné!
Tučné a uhrovité Britney s podbradkem by se člověk na ulici
vyhnul obloukem. Vy tedy máte ránu, holky jedny slavný, říkáme
si a prohlížíme se pak smířlivě až spokojeně v zrcátku. Co
naplat, tak funguje lidská psychika.
Také obrazový materiál s názvem Každému podle jeho zásluh aneb
Všichni jsme si rovni s příjmy našich politiků od těch
v Bruselu až po starostu městečka Karolínka nesl náboj drsného
humoru, takže mi ujela ruka a poslala jsem ho několika
přátelům a známým. Z adresátů se ozval jen můj mladší syn
Tomáš. Zásilka ho nepobavila, ale znepokojila. Trošku mi to
připadá jako komunistická propaganda, píše a prosí, abych
materiál dál nerozesílala. Pouštím si plejádu známých obličejů
znovu, studuji ten zpropadený materiál. Werichova píseň
nezaměstnaného a hladového v kontrastu s vysmátými, napapanými
tvářemi některých politiků, jejichž stamilionový majetek
vznikl během několika let v horním patře státní správy, tvoří
třaskavou směs, snuje až třídní nenávist. Vida, příjmy a
majetky komunistů tu nefigurují, že by byli všichni skromní,
poctiví, mizerně placení a chudí?
Máš pravdu, synku, buntovat k nenávisti a závisti zavání
manipulací. Hodila jsem politiky i s jejich příjmy do koše.
Navzdory tomu, že vládne ekonomická nejistota, že exekutoři
s nálepkami slídí, co má ještě cenu v zadlužených chudých
domácnostech, zatímco mnozí naši reprezentanti nepreferují
zájem státu ani občanů a jejich kalkulace a ješitnost válcují
rozum... Právě proto. |
