|
|
Severočeské umění v Klementinu
Jde vlastně o dvojici výstav sjednocených společnými
historickými prostorami pražského Klementina, jakož i původem
zastoupených uměleckých děl. Všechna totiž pocházejí ze dvou
významných krajských výstavních institucí: Severočeské galerie
výtvarného umění v Litoměřicích a nedalekého Památníku
Terezín.
 Bohaté
sbírkové fondy podmiňují široké časové rozpětí vzniku
artefaktů (více než dvou stovek obrazů, grafických listů,
kreseb a plastik) – od připomínky poměrně nedávného,
vzrušujícího objevu kamenné románské hlavy evangelisty se
zbytky polychromie v kostele sv. Petra a Pavla v Žitenicích
(1180–1190) až po současné umělecké tendence. Zmiňme se zde
alespoň o dílech nejvzácnějších: jsou jimi nizozemská desková
malba Madona v uzavřené zahradě Mistra Tiburtinské Sibylly
(1494) a obraz Sv. Antonín poustevník Lucase Cranacha st.
(kolem roku 1520). Barokní umění české provenience zde
reprezentují díla Karla Škréty, Antona Kerna, Václava Vavřince
Reinera a Matyáše Bernarda Brauna. Za ostatní představitele
malířského romantismu jmenujme na dlouhá léta téměř
zapomenutého (a veřejnosti objeveného až díky nedávné
retrospektivní výstavě), leč významného českoněmeckého
krajináře Viléma Riedela, po část života přebývajícího a
nakonec pohřbeného právě v Litoměřicích. Litoměřickým rodákem
je jeden z nejvýznamnějších tvůrců fantaskního umění Alfred
Kubin, jehož grafické listy se snově bizarními náměty patří na
výstavě k dílům nejpřitažlivějším. Ze známých tvůrců moderního
poválečného umění jmenujme za všechny – a v biografické
posloupnosti – Emila Fillu, Jana Baucha, Jana Koblasu a Jiřího
Sozanského.
Druhá část výstavy je pak tvořena díly pocházejícími
z Památníku Terezín, v jehož správě se nacházejí nejen objekty
a areály významově spojené s utrpením a smrtí více než dvou
set tisíc lidí v časech nacistické okupace, ale i Muzeum
ghetta se sbírkami historických předmětů a uměleckých děl,
především kreseb vězňů, z nichž někteří byli – či po
osvobození se stali – profesionálními výtvarníky. Výstavu
v Galerii Klementinum můžete zhlédnout do 23. srpna.
Jaroslav Vanča, scenárista a výtvarný kritik |
