|
Jiřina
Šiklová, socioložka
O věčné aroganci politiků
Léto bylo divné. Lijáky, povodně, tropická vedra a skandální
dovolené našich politiků, to všechno občany pořádně naštvalo.
Mě taky, i když Topolánkovi a dalším ty jachty nezávidím.
Já byla na chalupě, pak již po dvanácté týden na ESBU, tedy
Ekumenickém setkání s biblí a uměním v Třebíči, a nakonec
s batohem v rumunském Banátu, ve vesničkách našich krajanů.
Stálo mne to pakatel a zaplatila jsem si to sama. Přesto –
nebo snad právě proto - to byly krásné dny.
Mezitím někdo napsal Několik vět 2009, text, který ostře
kritizuje současné české politiky. Aniž je výzva kýmkoliv
organizována, již ji podepsalo asi osm stovek lidí. A nejen
to. Další čtenáři text připomínkují, doplňují ho, přeposílají
dalším zájemcům. Vida, občané se dovedou zase sami
zorganizovat. Jen je musí opět někdo naštvat – aspoň tak jako
před dvaceti lety Milouš Jakeš.
V závislosti na oživování nových Jakešů zvedá se i iniciativa
lidí. Bez podněcování od „samozvanců a imperialistů“!
K vyvolání vlny odporu stačí arogance, s jakou se politici
nechávají podplácet a hrabou peníze, stejně jako bolševici
před dvaceti lety. Člověk si maně vzpomene na výrok premiéra
masarykovské republiky Antonína Švehly, který kdysi řekl:
„Když už žerou, ať alespoň tolik nemlaskají!“
Švehla nemluvil o chovu vepřů, ale o členech tehdejšího
parlamentu a vlády. Ale co dál? Naštvání není program, řekl
prý zase Masaryk a já si vzpomněla na jeden starý
rusko-sovětský vtip. Nějaký ubožák hlídaný vojáky – nejdřív to
byl mužik, pak kulak nebo „buržoa“ - je pevně přivázán u
stromu. Dobrý člověk jde kolem, odvázat si ho ale netroufne, a
tak mu alespoň odežene mouchy z obličeje. Místo díků však
uslyší: Ty durak (hlupáku)! Teď přiletí ještě nenacucané
mouchy a celé to začne od začátku!
Přesto i letos půjdu k volbám. Člověk se má pokoušet o nemožné
a angažovat se i bez naděje na úspěch a vítězství. Konečně,
když lidé psali a podepisovali Několik vět v roce 1989, taky
se ozývaly hlasy, že podpisy nic nezmění a sovětští vojáci
kvůli nim neodjedou. Nakonec byli i ti pochybovači překvapeni,
k jak výrazné změně za pár týdnů došlo. |