Číslo 12 / 2010.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s dirigentem.
Aleksandarem Markovićem.

 

 

 

 

 

 

 

 

Pavel Kohout, ekonom

Penze za všechny peníze

Opět mám potěšení pracovat jako externí poradce české vlády. Tentokrát v komisi pro důchodovou reformu. Pro vládu je to levné pořízení, neboť v Čechách se ustálil zvyk externistům neplatit. Takže deset členů komise, kteří věnují státu svůj čas, mohou mít dobrý pocit, že sponzorují veřejný sektor.
Ale to je nakonec vedlejší. Podstatné je, že český důchodový systém získává peníze zdaněním mezd. Klasický průběžný systém neboli letadlo. V padesátých letech 20. století, kdy se systémy tohoto typu zaváděly po celém vyspělém světě, to vypadalo geniálně: zdanění mezd je stabilní zdroj, který je málo závislý na ekonomickém cyklu. Kromě toho výše penzijních daní byla tehdy nízká – pár procent ze mzdy.
Dnes je to již pár desítek procent ze mzdy, protože během necelé jedné lidské generace průběžný systém neuvěřitelně nakynul. Zdražení práce formou zvýšení daňové zátěže zvýšilo strukturální nezaměstnanost. Penzijní věk nebyl valorizován podle prodlužujícího se lidského věku, kdežto výše penzí byla valorizována podle mezd. A k dovršení všeho, těžká hospodářská recese „sežrala“ přebytek plánovaný na nejbližších patnáct až dvacet let.
Co s tím?
Zvyšovat penzijní daň nelze bez dalšího nárůstu nezaměstnanosti. Zároveň není možné důchodce poslat na pastvu. Pobídky ke zvýšení porodnosti nikdy ve skutečnosti nefungovaly. Řešit problém imigrací nelze, jak naznačují výpočty. „Ani výrazně vyšší a pro důchodový systém „nejoptimálnější“ migrace nedokáže zabránit setrvalému růstu výdajů na důchody, respektive postupnému propadu salda systému do vyšších deficitů. V dlouhém období vede vyšší migrace k vyšším výdajům na penze a k většímu deficitu důchodového systému“ – toto konstatuje oficiální zápis pracovní skupiny.
Současní čtyřicátníci (a mladší) již nemohou spoléhat na to, že je stát uživí. Jak by se měl zachovat rozumný člověk v produktivním věku?
Připravit se na stáří včas. To znamená v první řadě mít děti. Dobře vychované děti, které nenechají své rodiče zaživa hnít v ústavech. Děti, které budou schopny vydělat tolik, aby své rodiče uživily, až státní důchod bude stačit jen na chleba a vodu.
Dále je tu vlastní bydlení. Ne, na stará kolena se nebudete chtít hádat s nepříjemným panem domácím. Nebudete chtít žít ve stresu, že nebudete mít na nájem. Vlastnické bydlení je naprostá nutnost, nikoli luxus.
Pokud z nějakých důvodů nemůžete mít děti, nezbývá než se dostatečně „zazobat“. Vytvořte si vlastní penzijní fond. Pokud vyděláváte nad celostátním průměrem, hodnota vašeho finančního majetku ke dni vašeho odchodu do penze by měla dosahovat řádu milionů korun – v dnešních cenách samozřejmě. Hodně? Omezte kouření, pivo, nesmyslné utrácení za zbytečnosti.
Pozor, je dost možné, že během následujících dvou či tří desetiletí se budou evropské státy (a koneckonců i USA) snažit řešit problém svých obrovských dluhů inflací. Ta vám může rozpustit hodnotu peněz na účtech či ve státních dluhopisech. Majetkové typy investic budou lepší než dluhové.
Nespoléhejte na politiky. Problém vašeho budoucího důchodu je nezajímá a řešit jej nebudou. Tuto cennou radu máte zdarma.



  Tichý zabiják Made in China
  Jak to vidí Věra Nosková
 
   Tělo a jeho stopy
   
  
Pořiďte si
 
   O opisování
   
Televizní glosář Jana Svačiny