|
|
 Španělsky
po česku v Malajsii
Kapela mladých dam BraAgas, která se trochu dvojkolejně –
ovšem po kolejích pěkně paralelních a k sobě padnoucích –
věnuje hudebnímu středověku a etnické hudbě evropských národů,
v létě zavítala na prestižní Rainforest World Music Festival
na dalekém Borneu. Povídali jsme si o tom s kapelnicí
Kateřinou Göttlichovou.
Není časté, aby byly naše kapely zvány do Malajsie.
Povězte, jak jste se na festival dostaly.
Měly jsme velké štěstí, že jeho ředitel si nás vybral na
hudebním veletrhu Womex, kde nás agentura Indies Scope hezky
reprezentovala.
Borneo jako by automaticky znamenalo exotiku. Ale v žánru
world music by vlastně nemělo být exotického nic a z titulu
jeho světovosti byste měly být doma všude – aspoň hudebně.
Prožívaly jste přece exotiku, slyšely něco neslýchaného?
Rozhodně je Malajsie pro nás exotika veliká. Náš repertoár
tvoří hudba ze Španělska, Okcitánie, Skandinávie nebo Balkánu,
dál na východ se nepouštíme. I když pořádný Balkán nebo hodně
severní Skandinávie je také dost exotika. Možná víc než celé
Borneo – pohybovaly jsme se v naprosto globalizované
společnosti. Festival byl krásný a bylo k slyšení hodně muziky
z celého světa.
 Ale
právě ta globalizovanost jako by stála proti zaměření žánru na
národnostní zajímavosti. Nevede takové setkávání spíš k
obrušování specifik?
Kdybychom jely na místní folklórní festival, určitě bychom
slyšely spoustu místních zvláštností, ale my jsme přijely na
mezinárodní akci určenou pro místní publikum. Místní kapely na
festivalu reprezentovala jedna, a ta byla exotická byla –
hráli na speciálně opracované bambusové kmeny.
Vnímají vás ve světě spíš jako Češky, které hrají určitou
muziku, nebo naopak interpretky španělské, okcitánské a jiné
muziky, které jsou v druhém plánu Češky? Čím z obého jste pro
ně zajímavější?
Myslím si, že jsme spíš zajímavé výběrem poměrně málo hraného
repertoáru, dost hrajeme staré písně, nebo ženským přístupem a
zpracováním. Často ale odpovídáme na otázku, proč, když jsme z
Čech, neděláme český folklor, ale zahraniční.
A jak odpovídáte?
Velmi těžko, náš folklor velmi respektujeme, ale neoslovuje
nás natolik, abychom se mu věnovaly hlouběji. To dělá spoustu
jiných lidí, kteří jsou výborní folkloristi. Přemýšlíme ale o
zařazení několika písní. Určitě nebudou z Čech, nýbrž z Moravy
nebo Slovenska.
Dnes existují rádia včetně internetových, která se na world
music specializují. Ale když si je pustíme, převládá španělsky
zpívaná muzika. Nemáte dojem, že vše hispanofonní je až v
jakési – byť poněkud alternativní – módě? Jaký máte vztah k
tomuto světu?
Myslím, že španělština je velmi zpěvný jazyk – podobně jako
třeba italština. Také pro cizince není tolik náročná na
výslovnost, jako francouzština, která je určitě také velmi
zpěvná. Ale my jsme si vybraly hudbu z pyrenejského
poloostrova především pro její temperament a melodiku. Vůbec
celá hispánská kultura je mně osobně velmi blízká.
 Hrajete
na staré nástroje, mohla byste některé představit?
Nástroj, ne který hraju já, se jmenuje cistra – je to
historický strunný nástroj, tvarem i zvukem podobný bouzouki.
Housle u nás zastupuje fidula – pětistrunný smyčcový nástroj,
ale nedrží se toho, jak vypadaly skutečné fiduly, je dost
moderní. Máme různé dechy jako šalmaje a dudy nebo šalimo a
samozřejmě flétny a různé bubny. Celkově jsou ty nástroje na
pomezí etnických a historických. Prakticky všechny jsou
vyrobeny nám na míru.
A na závěr – v holčičích kapelách to prý skřípe ostřeji než
mezi chlapy. Jak to jde vám?
Kdepak, u nás to neskřípe vůbec. BraAgas spolu hrají už čtyři
roky, za tu dobu nepřišlo nic jako krize, spíš naopak. Ovšem
kapelu čekají personální změny způsobené tím, že bubenice Bety
se potřebuje soustředit na studium, takže příští sezonu
nastupuje Katja, která s námi už dřív hrála. Dechařka Karla
čeká další miminko, takže místo ní nastupuje Daniela, která
hraje výborně i na violu, takže aranže dostanou další rozměr.
A Honza Hrbek, bratr naší houslistky Michaly, bude hrát na
basu, která naší muzice chyběla a hodně nás obohatí. Takže to
vypadá na posun k lepšímu!
Jan Mattuš, překladatel a publicista
|
