|
Jiří
Vejvoda, publicista
Vdechnout duši i digitálu
Zvláštní sestava se 12. února 1931 sešla na území Vatikánu.
Vévodili jí tři muži – Guglielmo Marconi, Giuseppe
Gianfranceschi a papež Pius XI. První z nich právě vybavil
katolickou církev novou přenosovou technologií, druhý –
církevní vzdělanec a účastník Nobileho výpravy na Severní pól
– byl jmenován generálním ředitelem Radia Vaticano; třetí,
nejvýznamnější, hodlal svým poselstvím Městu a světu vtisknout
rozhlasu duši. Jeho projev se rozezněl na rozhlasových vlnách
pár minut před pátou odpolední a zahájil převratnou kapitolu
v dějinách náboženské komunikace. Ke spolupráci si tehdy
„srdce katolického světa“ nemohlo vybrat člověka zároveň
kompetentnějšího i kontroverznějšího. Fyzik Marconi byl až do
posmrtně prohraného newyorského soudu považován – na úkor
Nikoly Tesly – za nezpochybnitelného vynálezce bezdrátového
telegrafu jako prvního ze způsobů, jimiž se dalo šířit rádiové
spojení. Tradovalo se, že zaměstnanci jeho firmy, působící na
palubě Titaniku, přispěli v osudných chvílích svým
improvizovaným vysíláním k záchraně stovek pasažérů. Už roku
1914, ve věku pouhých třiceti let, se stal senátorem. Zároveň
si však v pobožné Itálii vymohl zrušení prvního manželství a
na druhé svatbě mu byl za svědka Benito Mussolini. Ten také
Marconiho jmenoval prezidentem italské Královské akademie a
přijal jej do Velké fašistické rady. Jaký rozdíl ve srovnání
s Radiem Vatikán, které si za vlády nacistů vysloužilo zákaz
svého vysílání v Německu, protože kritizovalo způsob, jakým se
chovají k věřícím...
Po druhé světové válce se ukázalo, že rozhlas se už do
Vatikánu nevejde; dohoda s italským státem umožnila vybudování
vysílacího centra v Santa Maria di Galerie severně od Říma.
Oslavy padesátiletého výročí se tam roku 2007 nesly ve znamení
první z rázných technologických inovací: Rádio Vatikán
zpřístupnilo své webové stránky. O dva roky později se dostalo
na You Tube, loni na Twitter... Kromě analogového vysílání
šíří svůj signál též ve třech digitálních systémech. Papež
Benedikt XVI. údajně novotám přeje – ovšem pod podmínkou, že
se tím duše z komunikace nevytrácí; smyslem činnosti Radia
Vatikán zůstává „svobodné, věrohodné, spolehlivé a účinné
hlásání katolického poselství.“ Kromě dalších čtyřiačtyřiceti
jazykových verzí se na něm podílí i česká redakce. A také ona
jistě měla o Velikonocích opět napilno. |