Číslo 21 / 2011.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor se zpěvačkou.
Evou Emingerovou.



 



 

Jiří Vejvoda, publicista

Rádio s obrázky

Rozhlasové zpravodajské stanice by asi měly být stále nervóznější, a to nejen kvůli náporu internetu, kde si uživatelé mohou svižně vyhledat nejaktuálnější informace. Do hájemství jim vpadla i konkurence televizních zpravodajských kanálů lokálního či globálního charakteru. Do této druhé skupiny patří i nepřetržité vysílání z Lyonu, které se jmenuje Euronews a lze je volně přiřadit k veřejnoprávní sféře, neboť je zčásti financováno ze zdrojů Evropské unie neboli z daní evropských občanů. Vzniklo roku 1993 jako odpověď starého kontinentu na úspěch CNN a má v Evropě a severní Africe pozoruhodnou sledovanost, která poráží na hlavu i ohlas televizních BBC World News. Čím je to způsobeno?

Odpověď je prostá. Navzdory tomu, že vysílání Euronews kvůli značnému využívání agenturních zdrojů nepůsobí občas příliš původně, dokáže oslovit obyvatele Evropy, Ruska či Blízkého východu mnoha jazyky, v nichž je provozováno – od angličtiny přes francouzštinu až po ruštinu, turečtinu či arabštinu. Obsah vysílání tak paralelně zasahuje množství různorodých příjemců. Euronews dlouho na obrazovce nepoužívala moderátory a spoléhala na tok slova mimo obraz, doplňovaný záběry; opravdu tím připomínala rádio s obrázky. A přestože od této praxe zvolna upouští, stále lze tuto televizi vnímat tak, jako byste poslouchali rozhlas, ale přitom si pohledem příležitostně ověřili například dojem z hostů či prostředí; navíc vám takzvané lišty na dolním a horním okraji obrazovky nabízejí průběžné či průlomové zprávy.

Zatímco pohyblivá písmenka Euronews nedávno oznámila, že Portugalsko přece jen požádalo Evropskou unii i Mezinárodní měnový fond o půjčku, a uvedla k tomu citát z Financial Times, že „banky zvítězily“, kladl si v obsáhlé publicistické zpovědi bývalý portugalský prezident Mário Soares trpké otázky: „Jak to, že ti, co způsobili finanční krizi, z ní teď profitují? A kdo jsou ti z ratingových agentur, kteří nás známkují – jakým právem a komu přitom slouží?“ Strohá fakta se tak dostala do působivého kontrastu s emoční výpovědí dávného bojovníka proti Salazarovi, který se v závěru života těžce smiřuje s tím, že sice kdysi porazil pravicovou ideologii, ale teď prohrál s pravicovou ekonomikou. A zpravodajská Euronews opět nabídla trochu jiný pohled než jiná, převažující média.



  Učit se od ovcí?
  Jak to vidí Alena Wagnerová  
 
  Šťastná chvilky Sylvie Krobové

  Pořiďte si  
 
  Za Mainerem do ticha
  Navštivte