|
|
 Portrét obyčejného, lhostejného zla
V Polsku vzniklo několik důležitých výpovědí o patogenních
jevech v tamní společnosti, ať již se odehrávaly za
komunistické éry nebo přibližovaly současné poměry, zvláště
mezi mládeží (z televizního uvedení známe například Ahoj,
Terezko). Patří sem i Matka Tereza od koček, kterou v pondělí
4. července ve 22.20 uvede ČT2. Debutující Pawel Sala tu
zkoumá, proč v myslích mladých lidí povstala lhostejnost, ba
vůle ke zlu jako jedinému modelu jednání. Snaží se pochopit,
co již dospělého muže i jeho mladšího, školou ještě povinného
bratra vedlo k matčině vraždě.
Příběh, který začíná jejich zatčením (a tudíž od počátku víme,
co se přihodilo), se pozvolna vrací k událostem, které
osudnému činu předcházely. Nejprve se výpravy do minulosti
týkají jednotlivých dnů, poté týdnů a nakonec se vyprávění
dotýká dění vzdáleného více než rok. Poté se však vyprávění
vrací k počátečním scénám, provází oba zadržené při jejich
cestě do vězení, mladší ze sourozenců, bezvýhradně přesvědčený
o mimořádných schopnostech svého bratra, nechápe, proč
nezabránil zatčení.
Starší Artur (Mateusz Kościukiewicz) je od počátku líčen jako
nenápadně vyhlížející zosobnění zla, přesvědčen o svém
paranormálním nadání (myslí si, že dokáže pomoci i ublížit,
předvídat budoucnost, dokonce snad zahánět smrt), každopádně
ovládá mladšího Martina (Filip Garbacz), jenž přestává chodit
do školy, ani se netají pohrdáním či přímo nenávistí
k rodičům, kteří se marně snaží získat ztracenou autoritu.
K matce pečující o zaběhnuté kočky (ztělesnila ji Ewa
Skibińska) se chová s vyzývavě vzpurnou odmítavostí,
slabošskému otci (Mariusz Binaszewski), po němž marně žádá
peníze, rovnou vyhrožuje, že jej obviní ze (smyšleného)
sexuálního zneužívání.
Matka Tereza od koček se neuchyluje k jednoznačným odpovědím,
spokojuje se s výseky dění, takže poskytuje spíš jen spleť
náznaků skládaných do neuzavřené mozaiky. Ačkoli to není blíže
rozvíjeno, důležitým prvkem by se mohlo stát i sotva zmíněné
bezvěrectví celé rodiny – proto mohl ve vyprázdněném duchovním
prostoru, provázeném bezradností okolí vykvést jedovatý květ,
který každého, kdo projevil slabost, zahubil.
Film se zajisté dotýká aktuální záležitosti, ale činí tak
skrze psychopatologický průzor, čímž celé vyprávění posouvá od
společenských kořenů k vyšinutosti lidské mysli. Předkládaná
výpověď každopádně ohromuje svou naléhavostí, ostatně oba
představitelé synovské dvojice právem získali ocenění na
loňském filmovém festivalu v Karlových Varech. Matka Tereza od
koček je film, který zanechává mrazení v zádech.
Jan Jaroš, filmový publicista
|
