|
|
Moravský rabín Löw a Franz Werfel v Hustopečích
Stále pozastřenému fenoménu německé literatury z Moravy věnují
pozornost nejen němečtí, ale zejména čeští germanisté. Patří
k nim i Zdeněk Mareček z Filozofické fakulty Masarykovy
univerzity v Brně. Letní cyklus Výlety s Vltavou s ním projde
několika jihomoravskými městy, spjatými s německými
literárními osobnostmi a jejich díly.
 První
výprava (1. srpna) povede do Mikulova, kdysi sídla moravského
zemského rabína, z jehož ghetta vzešla řada pozoruhodných
osobností. Kromě rabiho Löwa, jenž zde působil déle než
v Praze, to byl také rabi Šmelke Horovic, díky němuž se
Mikulov stal nejzápadnější výspou židovského chasidismu.
Posluchači poznají osudy Josefa von Sonnenfelse, osvícenského
literáta, žurnalisty a posléze profesora policejních věd a
kameralistiky na vídeňské univerzitě a vrchního rakouského
cenzora, stranou pozornosti nezůstane ani Eduard Kulke a
další.
Mezi farou a moderním kostelem svatého Václava v Hustopečích
(2. srpna) pak čeká setkání s románem Franze Werfela
Zpronevěřené nebe (německy 1939, česky 2010), odehrávajícím se
částečně v Hustopečích. Výlety s Vltavou připomenou i práce
zdejší významné rodačky Ilse Tilschové.
Na sever od Brna leží salmovský zámek v Rájci–Jestřebí (3.
srpna), kde trávil na náklady majitelů jakési „tvůrčí
dovolené“ Ferdinand von Saar, významný představitel rakouské
literatury 19. století. Napsal tu mimo jiné obšírnou novelu
Fridolínovo štěstí, v níž zachytil pozoruhodné detaily vztahu
německé zámecké šlechty k českým zaměstnancům a českému živlu
vůbec. Vchod zámku zdobí i litinová socha Josefa II. v životní
velikostí – průmyslový produkt salmovských železáren
z nedalekého Adamova, který koncem 19. století zdobíval mnohá
sídla nejen českých Němců.
 Ve
čtvrtek 4. srpna Výlety s Vltavy zamíří do romantické krajiny
Moravského krasu k portálu známé jeskyně v Býčí skále. Lékař
Jindřich Wankel zde v 19. století objevil keltské pohřebiště,
které mylně označil za slovanské. Brněnský průmyslník
Friedrich Wanieck (jehož částečně restaurovanou a přestavěnou
slévárnu, dnešní obchodní centrum Vaňkovka, znají všichni, kdo
kdy přijeli na brněnské autobusové nádraží) naopak podnítil
spisovatele Guido Lista, aby sem umístil příběh z germánské
mytologie, z něhož Wanieck odvozoval své jméno od pradávného
germánského krále Wania.
Putování se Zdeňkem Marečkem se uzavře v pátek 5. srpna na
brněnském Zelném trhu u divadla Reduta. Řeč bude o krátkém,
ale rozhodně nezapomenutelném účinkování Johanna Nepomuka
Nestroye na zdejší scéně.
Tomáš Sedláček, vedoucí literárně-dramatické redakce
ČRo Brno |
