Fotografka magie skutečnosti

Fotografka Eva Fuková (1927), jejíž vzpomínky zazní od pondělí 10. října v pravidelném cyklu stanice Vltava Osudy, patří k nejvýznamnějším osobnostem české umělecké scény druhé poloviny 20. století. Už prostředí, z kterého vzešla, bylo velmi tvůrčí a inspirativní. Jejím otcem byl akademický malíř František Podešva, maminka Marie byla spisovatelkou a překladatelkou. V jejich spořilovském domě se pořádaly pikniky a vinobraní, na nichž se scházela vybraná umělecká společnost. K častým hostům patřili literární kritik František Kovárna, filmový kritik Antonín Brousil, taneční teoretik Emanuel Siblík, spisovatelé Egon Hostovský, Jan Čarek či Josef Knap.

Po studiu na střední grafické škole se Eva Fuková začala blíže seznamovat s fotografií ve studiu Miro Bernata. Po válce pak nastoupila na Akademii výtvarných umění, kde poznala svého budoucího manžela, výtvarníka Vladimíra Fuku. Oba se v té době stýkali s umělci sdruženými kolem Jiřího Koláře. K jejich blízkým přátelům patřili Emanuel Frynta, Kamil Lhoták, Jan Hanč, Zdeněk Urbánek či Josef Schwarz-Červinka, s nimiž se pravidelně scházeli, vyměňovali si deníky, vydávali časopis Magáč a v umění a pábení hledali únik z bezútěšné reality komunistického Československa padesátých let.

V roce 1967 manželé Fukovi spolu s dcerou Ivankou emigrovali do Spojených států, kde Vladimír začal působit jako ilustrátor a Eva si našla místo v newyorském Metropolitním muzeu. Do Československa se Eva Fuková poprvé vrátila až v roce 1978, rok po manželově smrti, dříve jí návštěvy vlasti nebyly umožněny. Totalitní režim zároveň zlikvidoval veškeré zmínky o jejím i Fukově uměleckém působení. K jejich rehabilitaci došlo až po roce 1989.

V Americe se Eva Fuková jako fotografka úspěšně prosadila, vystavovala, získala umělecké stipendium a řadu ocenění. Věnovala se zejména velkoformátovým fotografiím, kolážím a multiplážím. K definitivnímu návratu do Česka se odhodlala až po smrti svého druhého manžela, v roce 2002. Třebaže většina jejích někdejších přátel už nežije, Eva Fuková si svou otevřeností a mladistvým duchem brzy získala přátele nové, nezřídka až o dvě generace mladší. Žije velmi aktivně, zajímá se o kulturní i politické dění, ale fotografickou tvorbu už přenechává mladším generacím.

Marina Feltlová, redaktorka ČRo Ostrava