|
|
 Mašínovi
aneb Největší příběh studené války
Dvacetidílnou četbu na pokračování z biografického románu
Jana Nováka (1953) Zatím dobrý s podtitulem
Mašínovi a největší příběh studené války odvysílá od pondělí
24. října Český rozhlas 3 – Vltava.
„O bratrech Mašínových jsem se poprvé doslechl od Miloše
Formana, který na poděbradském gymnáziu seděl v lavici vedle
budoucího člena jejich odbojové skupiny Zbyňka Janaty. Když
jsem si uvědomil, jak strhující je tento příběh, a vytušil, že
osudy celé rodiny zrcadlí středoevropské dějiny 20. století,
podařilo se mi oslovit Pepíka Mašína, s nímž jsem se začal
scházet a otevřeně si povídat o všech neuvěřitelných zážitcích
a zkušenostech jeho života,“ líčí okolnosti vzniku knihy
autor, který četbu z překladu Petry Žallmannové sám připravil
(Jan Novák žije od roku 1969 v emigraci v USA a píše
anglicky).
S Josefem Mašínem se dohodl, že se pokusí o beletristické
zpracování celého příběhu. Jednoho dne od něj dostal krabici,
v níž kromě dobových dokumentů, jako jsou soudní rozsudky,
novinové články, úmrtní listy a zápisy z jednání
komunistického politbyra, byla i zpráva o výsleších v
Bartolomějské v roce 1951 a chronologický záznam všech
okolností útěku přes východní Německo v říjnu roku 1953. Tento
soupis, pořízený krátce po dramatických událostech Radkem a
Josefem Mašínovými a Milanem Paumerem, se pak stal základní
osou knihy Oty Rambouska Jenom ne strach. „Mašínovi jsou
natolik výjimečnou rodinou, že se o jejich životy zajímala
řada dalších autorů a filmařů, a tak jsem vděčně čerpal jak
fakta, tak vědomosti a kradl nápady z děl Jaroslava Procházky
Sestupme ke kořenům…! a potažmo Františka Langra Pes druhé
roty, Jaroslava Vozky Hrdinové domácího odboje, Jana Němečka
Mašínové a filmových dokumentů Martina Vadase,“ přiznává Jan
Novák. Základním kamenem jeho knihy jsou však rozhovory se
sourozenci Mašínovými, kteří autorovi „vstřícně odpovídali na
spoustu drzých otázek, vztahujících se často k velmi intimním
záležitostem, snad i proto, že věděli, že o nich i celé jejich
rodině bude psát s obdivem“.
Jiří Vondráček, redaktor ČRo 3 – Vltava
|
