|
|
S Janem Burianem Na sever!
Do vltavského programového projektu Severský rok vstoupí v
pondělí 30. ledna i cyklus pořadů Na sever!, v němž
bude písničkář a cestovatel Jan Burian každý všední den
zvát posluchače na toulky za skandinávskými hudebníky, básníky
či spisovateli. „Dostal jsem důvěru, svobodu a výbornou
spolupracovnici Alenu Zemančíkovou. Moc dobré podmínky...,“
komentuje zajímavou vltavskou nabídku autor.
Cyklus Na sever! odstartujete pětidílným vyprávěním o
dánském básníkovi Bennym Andersenovi, o kterém jste jednou
řekl, že je v Dánsku tak známý jak Werich u nás. Naslouchají
Dánové, ale i další Skandinávci, svým básníkům víc, než bývá
zvykem u nás?
 V
tomto případě ano. Benny Andersen je ve své zemi velmi
populární, myslím, že u nás se žádný spisovatel a už vůbec ne
básník takové oblibě nemůže těšit. V jisté době tu byl tak
populární snad jedině Jiří Suchý. Ten také, podobně jako Benny
Andersen, tak trochu změnil obecnou představu, jaká může být
poezie. Jinak si myslím, že poezie nemá nikde příliš na růžích
ustláno, ale že jsou na to básníci v moderní civilizaci
zvyklí. Časy velkých manifestů, jako byl třeba ten Bretonův,
jsou zřejmě dávno pryč.
Napsal jste knihu o Dánsku, Islandu, znáte i skandinávské
ostrovy Alandy, Bornholm, Gotland... Jaký je severský člověk?
Máme se Skandinávci něco společného?
Máme společného mnoho, i když mne vždycky spíš zajímaly
rozdíly. Když mi kdysi pan velvyslanec dánského království
Hansen-Poulsen řekl, že Dánové jsou něco jako Češi severu,
napadlo mě, že my jsme zase spíš seveřany Balkánu, ale to jste
asi nechtěl slyšet. Zajímají mě rozdíly mezi Skandinávci a
námi hlavně proto, že se od nich můžeme leccos přiučit. Aniž
bychom se příliš podceňovali, nejsme zase tak špatní, jak
bychom mohli být, ale klidně si můžeme přiznat, že severská
civilizace je zkrátka o něco vyspělejší, lidštější, méně
zkorumpovaná a celkově solidnější, než je zatím za naše. A v
některých jejich koutech můžete najít, snad moc nepřeháním,
něco jako ráj na zemi... Tedy podle toho, jak si kdo takový
ráj představuje.
Na Island a Baltské ostrovy jezdíte i jako průvodce
turistů. Vědí Češi něco o kultuře severských národů?
Někteří Češi vědí velmi mnoho, zejména ti, co severskou
kulturu studovali – František Fröhlich nebo Helena Kadečková –
nedostižně mnoho. Jiní nevědí nic. Důležité ovšem je, že řada
Čechů, se kterými tam jezdím, je lačná něco se dozvědět. Já
mám s turisty v tomto směru velmi dobré zkušenosti.
Stopáž cyklu Na sever! sice tak neděsí, ale přece jen – každý
všední den deset minut v rádiu... Nebojíte se, že vám dojdou
témata?
Zatím vůbec ne, ale nechci si fandit, nikdy jsem tak rozsáhlou
práci nedělal, uvidíme, do jakých se časem dostaneme úskalí.
Zatím se mi píše lehce a musím říct že i radostně...
Už tu padlo, že první týden věnujete pořad Bennymu Andersenovi
– můžete ale prozradit další jména, na která se mohou
posluchači těšit?
Po tomto dánském básníkovi přijdou na řadu různé dánské
příběhy – o Dánech v Praze, o sochaři Kai Nielsenovi či komiku
Jacobu Haugaardovi, který se stal poslancem parlamentu,
protože slíbil všem Dánům dobré počasí. Třetí díl je věnován
islandskému spisovateli Tórbergu Tórdarsonovi, autoru půvabné
knihy Kameny mluví. Pak přijde na řadu švédský ostrov Öland a
také týden, kdy si budeme vyprávět o českých cestovatelích na
Islandu, třeba o Danileu Vetterovi, který ve svém cestopisu
Islandia v sedmnáctém století napsal, že se někteří Islanďané
dožívají až dvou set let. Všem čtenářům přeju příjemný
poslech.
Milan Šefl |
