|
|
Když se na Boha vyvalí fekálie
Místo: neútulná hospoda s kamny a ošoupaným nábytkem. V ní si
drsňák Gary, který se včera vrátil z vězení, stěžuje kamarádu
Larrymu, že v noci po boku své manželky selhal. Přičítá to
pornografickým časopisům pro ženy, které mu do vězení posílal
kdosi neznámý. Chtěl by vědět, kdo – aby ho mohl zabít. Porno
mu prodloužilo vazbu, protože svými pěstmi spoluvězňům
vysvětloval, že není žádný teplouš. A rovněž by rád věděl, kdo
jeho ženu celou tu dobu, co seděl, „šoustal“, že jí ta noční
„nehoda“ nijak nevadila.
Garyho otázky jsou v průběhu nové inscenace Dejvického
divadla, nazvané Ucpanej systém, zodpovězeny. Jakož i neméně
naléhavé otázky dalších postav. A to promluvami, v nichž je
přibližně tolik vulgárních slov, kolik je v anglických větách
určitých i neurčitých členů. Jen mrtvol je na konci hry o něco
méně. Drsnost několika povídek ze sbírky Acid House Irvina
Welshe, z nichž dramatický příběh skloubil Daniel Majling,
není režisérem Michalem Vajdičkou nijak umenšena. Záplava
slovních sprosťáren a násilných činů se hrne na diváky. Leč ti
jsou svědky zázraku – minimálně ve dvou dimenzích: v tom, co
je předváděno, i jak je to předváděno.
Do zaplivané skotské hospody se samými lúzry přichází totiž –
Bůh. V zapáchajícím pyžamu skropeném fekáliemi. Vyvalily se
na něho v jeho suterénu ze záchodové mísy, neboť systém odpadu
celého činžáku se ucpal. Samozřejmě: ten mužík neurčitého
věku, představovaný Ivanem Trojanem, může být i cvok. Celou
dobu, co se kolem něho v hospodě připravují vraždy, zlodějny a
dějí existenční a sexuální podrazy, sedí jen u kamen, čte
Nietzscheho, pochechtává se a vždy, když dočte list, z knihy
ho vytrhne a hodí do kamen. Do dění dlouho nezasahuje, ani ho
nekomentuje.
Gary (Hynek Čermák) snová na Larryho (Petr Vršek) smrtelnou
boudu. Líného gamblera Johnnyho (Jaroslav Plesl) vyhazuje jeho
družka, kurvička Katriona (Klára Melíšková), z domu i s jejich
nemluvnětem. Evelyn z magistrátu (Lenka Krobotová) se marně
snaží přimět řemeslníky, aby ucpaný „systém“ spravili... Ale
Boha nerozhoupe k činu, ani když se profesoři Ornstein (Martin
Myšička) a McGlone (Martin Pechlát) do krve poperou kvůli
názoru na jeho existenci. Zasáhne teprve, když si hospodského
syn Boab (Václav Neužil) stěžuje na krutost světa a na to, že
ho jeho otec (Miroslav Krobot) vyhnal z domu: to pak Boaba
promění v mouchu poletující po hospodě. Nicméně, vraždí se
dál...
Přesné a úsporné herectví vytváří z každé postavy jedinečný,
do paměti se vrývající charakter a zavádí tuto černou komedii
až k hranicím tragédie. Její metafyzické podobenství pak
proměňuje – ale to již v divákově mysli – v tázání po rozdílu
mezi vegetativním přežíváním a lidským bytím.
Bronislav Pražan, publicista
Foto Hynek Glos |
