|
|
 Jiří
Vejvoda, publicista
Tajemný jazyk, přehledné pořady
Málo moderátorů vysílá v jazyce, jehož úřední podoba byla
stanovena teprve před čtyřmi dekádami, a to přesto, že patří
k nejstarším v dějinách lidstva. Vždyť pod Pyrenejemi, v
oblasti kolem Biskajského zálivu, se jím hovořilo ještě před
vznikem indoevropských jazyků. A zda je baskičtina příbuznou
zaniklé iberštiny, relativně nedaleké ligurštiny anebo snad
dokonce dálných gruzínštiny či čečenštiny, patří dodnes k
vědeckým sporům. Jasnější jsou tři milníky v dějinách tamního
rozhlasu i přehledné vysílací schéma, jakým dnes toto médium
oslovuje kolem milionu Basků, obývajících severní Španělsko a
část jižní Francie.
Na počátku stál v baskické metropoli Vitoria místní lékař
milující rádio. Vysílat se začalo roku 1934. Dvě hodiny denně.
Privátně a španělsky. Na vánoce 1946 se ovšem začal éterem
šířít též Hlas baskického odporu, Euskadi Irratia, ostře
naladěný proti španělskému diktátoru Francovi. Hlásil se
příznivcům národní samostatnosti z exilu ve Francii; tamní
vláda však roku 1954 podlehla Francovu nátlaku a vysílání
zakázala. Tvrdohlaví Baskové to nevzdali a 10. července 1965
se, pochopitelně v baskičtině, ozvali až z venezuelského
Caracasu! Tam měli vysílací studio, zatímco doma, hluboko
v lesích a vysoko v horách, tajný vysílač. Časem jej vyslídila
baskická teroristická organizace ETA, takže obsah neúnosně
přitvrdil, ale netriumfovala nadlouho. V polovině sedmdesátých
let umírá Franco; Španělsko se klopotně vydává k demokracii a
v Baskicku, čerstvě obdařeném autonomií, vzniká veřejnoprávní
vysílatel EITB neboli Euskal Irrati Telebista. Své rozhlasové
i televizní pořady začal šířit roku 1982 již v kodifikované
baskičtině zvané euskara batua.
Nyní rozhlasové stanice EITB umně naplňují takřka protichůdná
zadání. Ze San Sebastianu vysílá v mateřštině pro dospělé i
dospívající Basky. První skupinu oslovuje publicistikou
umírněný dědic odporu Euskadi Irratia; druhá, Euskadi Gaztea,
láká k vlastenectví úsměvnou směsí pop music, jíž sice vévodí
Britka Adele anebo Brazilec Michel Teló, ale často tu uslyšíte
též domácí kapely jako bregovičovsky ryčná Esne Beltza.
Španělsky se – aby byl Madrid spokojen – vysílá ze
„znárodněného“ Radia Victoria, a hlavně z Radia Euskadi
sídlícího v Bilbau blízko překrásného Guggenheimova muzea od
architekta Franka Gehryho. Nejoblíbenější pořad, Boulevard,
denně diplomaticky putuje španělskou současností... |
